Proč se nám líbí stará města v tradičních slozích? Proč se vedou spory o tom, zda je dnes přípustné stavět podobně? Jak se sympatie k starým – tradičním – architektonickým formám vyrovnávají s novými názory a potřebami? Cestu k odpovědím na takové otázky nabízí tato kniha. Historik a teoretik architektury Martin Horáček v ní vysvětluje, proč jsou tradiční (nemodernistické) architektonické styly stále populární a živé, a vypráví příběh vztahu člověka k tradičnímu stavění od konce 19. století do současnosti. Kniha stojí na průkopnické analýze úlohy vkusu v diskusi o architektuře a na rozboru současného úsilí postavit teorii architektury na vědeckou bázi. Z tohoto základu vycházejí kapitoly informující o významných architektech, teoreticích, dílech a tendencích v architektuře a péči o památky a krajinu, jež dosavadní dějiny moderní architektury obvykle přehlížely. Podrobně je představena situace v českých zemích, popsáno dílo architektů Friedricha Ohmanna, Jana Vejrycha, Kamila Hilberta, Ladislava Skřivánka nebo Dušana Jurkoviče, analyzován kubismus a socialistický realismus v české architektuře, ale také nová výstavba a péče o památky za socialismu a po převratu v roce 1989 nebo občanský zájem o osud starých staveb a o vzhled obcí a krajiny. V syntetickém záběru nemá publikace ve světové odborné produkci srovnání.

1. vyd.

architektura, tradicionalismus, sloh, forma

723 Kč

Vazba: pevná vazba

Počet kusů