Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Zleva ředitel ÚFI Tomáš Šikola a Jan Neuman z firmy NenoVision. | Autor: Václav ŠirokýOd roku 1991 prošlo studiem kolem pěti set fyzikálních inženýrů a inženýrek. Významná část z nich nachází uplatnění v oblasti elektronové mikroskopie, která je dnes jedním z technologicky nejsložitějších průmyslových odvětví na světě. Bez elektronových mikroskopů se neobejde moderní věda, medicína, polovodičový průmysl ani vývoj nových materiálů. A třetina všech těchto mikroskopů vzniká v Brně.
Tři největší brněnské firmy Thermo Fisher Scientific, TESCAN a Delong Instruments zaměstnávají dohromady přes 2 800 lidí a v roce 2023 dosáhly obratu 27,5 miliardy korun. Celkově v regionu v tomto oboru pracuje až 5 000 lidí. „Firmy si našich studentů cení hlavně proto, že jsou zvyklí pracovat prakticky. Nejenže rozumějí teorii, ale mají i inženýrské myšlení a zkušenost s reálnými zařízeními. Každý student u nás během studia pracoval s elektronovým mikroskopem – jinak to prostě nejde,“ říká Šikola. Absolventi fyziky z VUT si nevedou špatně ani co do výše mzdy: z nedávného průzkumu fakulty mezi absolventy vyplynulo, že ti s dvou až tříletou praxí dosáhnou v průměru na 60 000 korun měsíčně.
Brno a elektronová mikroskopie
Zdroj dat: data.brnoregion.com
Není mikroskopie, jako mikroskopie...
Elektronová mikroskopie je zobrazovací metoda, která místo viditelného světla využívá svazek elektronů, a díky tomu umožňuje pozorovat struktury v nanometrovém až atomárním měřítku. Poskytuje výrazně vyšší rozlišení než klasická světelná mikroskopie a umožňuje detailně studovat povrch i vnitřní strukturu materiálů, buněk či virů. Uplatňuje se zejména ve výzkumu nových materiálů, nanotechnologiích, polovodičovém průmyslu, biologii i medicíně, kde pomáhá odhalovat vztah mezi strukturou a vlastnostmi zkoumaných objektů.
Mikroskopie atomárních sil (AFM) je metoda, která „snímá“ povrch vzorku pomocí extrémně ostrého hrotu reagujícího na síly mezi hrotem a povrchem. Umožňuje vytvářet trojrozměrné obrazy povrchů s nanometrovým až atomárním rozlišením a současně měřit jejich fyzikální vlastnosti, jako je drsnost, tvrdost nebo přilnavost. Výhodou AFM je možnost zkoumat i nevodivé materiály a pracovat ve vzduchu či kapalinách, díky čemuž se široce využívá v materiálovém výzkumu, nanotechnologiích i biologii.
Korelativní mikroskopie spojuje více mikroskopických metod do jednoho výzkumného přístupu, aby poskytla komplexnější pohled na zkoumaný vzorek. Nejčastěji kombinuje světelnou a elektronovou mikroskopii, čímž propojuje informace o funkci, lokalizaci či dynamice struktur s jejich detailním zobrazením na nanometrové úrovni. Tento přístup umožňuje lépe porozumět složitým biologickým procesům i struktuře moderních materiálů a je klíčovým nástrojem současného multidisciplinárního výzkumu.