Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Rozvoj kvantových technologií přináší nejen nové možnosti, ale také zásadní výzvy pro současnou kryptografii. Tradiční šifrovací metody, na nichž dnes stojí zabezpečení většiny digitální komunikace, by mohly být kvantovými počítači v budoucnu prolomeny. Proto je vývoj postkvantové kryptografie – šifrovacích algoritmů odolných vůči útokům kvantových počítačů – jednou z klíčových priorit kybernetické bezpečnosti.
Součástí workshopu byla první veřejná demonstrace vysokorychlostního hybridního šifrátoru, který kombinuje kvantové a postkvantové technologie. Toto průlomové zařízení představil Jan Hajný s týmem z Ústavu telekomunikací FEKT VUT:
„Kvantová revoluce a s ní spojené hrozby už nejsou vzdálenou budoucností – jsou zde a teď. S naším postkvantovým šifrátorem ukazujeme, že česká věda dokáže být v popředí technologií, které budou chránit naše data před hrozbami kvantové éry. Je to první krok na cestě k praktickému nasazení kvantově bezpečných řešení v reálném světě."
Šifrátor představuje unikátní spojení dvou světů – využívá jak principy kvantové mechaniky pro zabezpečení přenosu klíčů, tak moderní postkvantové algoritmy odolné proti útokům budoucích kvantových počítačů.
Vývoj tohoto zařízení probíhá v rámci projektu NESPOQ, který je podporován Ministerstvem vnitra České republiky. Projekt se zaměřuje na výzkum a vývoj technologií pro kvantově bezpečnou komunikaci a představuje jeden z klíčových českých příspěvků k celosvětovému úsilí o zajištění kybernetické bezpečnosti v post-kvantové éře. Workshop Postkvantová kryptografia v praxi, FEKT VUT. | Autor: Nikola Číková
Workshop zahájil Lukáš Malina z VUT, který účastníky uvedl do problematiky postkvantové kryptografie a nastínil aktuální trendy v této oblasti. Program pokračoval pestrou směsicí příspěvků od předních odborníků z různých sektorů.
Tomáš Vávra z OpenSSL Corporation představil perspektivy implementace postkvantových algoritmů do široce používané kryptografické knihovny OpenSSL. Jakub Onderka z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se zaměřil na regulatorní aspekty a doporučení pro přechod na postkvantovou kryptografii v českém prostředí.
Praktické zkušenosti z finančního sektoru přinesl Jiří Pavlů z Raiffeisenbank, který nastínil výzvy spojené s migrací bankovních systémů na kvantově odolné algoritmy. Dora Floderová ze S.ICZ představila pohled poskytovatele cloudových služeb na implementaci postkvantových řešení.
Mezinárodní perspektivu doplnili Jiří Pětník z IBM a Petr Kunstat ze společnosti Thales, kteří sdíleli globální trendy a komerční řešení v oblasti postkvantové kryptografie. Anežka Pejlová z Monet+ pak představila aplikace těchto technologií v oblasti platebních systémů.
Vysokorychlostní hybridní šifrátor představený na FEKT VUT. | Autor: Nikola ČíkováSoučástí workshopu byla také neformální rump session, kde vystoupili další významní odborníci. Petr Švenda z Masarykovy univerzity představil aktuální výzkumné projekty, Jan Rada z NÚKIB se zaměřil na strategické aspekty kybernetické bezpečnosti a Lubomír Wassermann ze společnosti 3 Key Company přiblížil komerční implementace postkvantových řešení.
Workshop byl podpořen projektem NCC-CZ (National Coordination Centre - the Czech Republic) s názvem „Budování kapacit a podpora spolupráce v postkvantové kryptografii". Tento projekt je součástí širší iniciativy zaměřené na posilování českých kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti a zajištění připravenosti na přechod k postkvantovým technologiím.
Účast zástupců z akademické sféry, státní správy i soukromého sektoru potvrzuje, že postkvantová kryptografie není pouze teoretickým problémem, ale praktickou výzvou, která vyžaduje koordinované úsilí všech zainteresovaných stran.
Všechny prezentace z workshopu jsou volně dostupné.
Tento workshop potvrdil pozici FEKT VUT jako významného centra výzkumu v oblasti kvantových technologií a ukázal, že Česká republika aktivně přispívá k řešení jedné z nejdůležitějších výzev současné kybernetické bezpečnosti. Kombinace teoretického výzkumu s praktickými aplikacemi, jak ji demonstroval postkvantový šifrátor, představuje cestu, kterou se bude oblast moderní kryptografie ubírat v následujících letech.Zdroj: FEKT VUT