Experiment s účastí FEKT VUT poletí s Alešem Svobodou na Mezinárodní vesmírnou stanici

Česká mise na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) se blíží. Armádní pilot Aleš Svoboda by měl odletět v druhé polovině roku 2027 a stát se tak prvním ryze českým astronautem v historii – pokud budou úspěšně dokončeny všechny přípravné a schvalovací procesy. Základní výcvik Svoboda dokončil letos v květnu. Na palubě s ním poletí i experiment ICARUS ARMOR Next Gen, který koordinuje Vysoké učení technické v Brně a na kterém se podílejí Ústav biomedicínského inženýrství a Ústav mikroelektroniky Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT).

Major Aleš Svoboda, český vojenský pilot, záložní astronaut ESA. | Autor: Česká cesta do vesmíru

Do vesmíru Svobodu vynese raketa Falcon 9 společnosti SpaceX v kosmické lodi Dragon. Během mise bude pracovat na třinácti českých vědeckých a technologických experimentech – a hned šest z nich vzniká za účasti brněnských univerzit, výzkumných institucí a firem. Vedle VUT připravují své projekty například Masarykova univerzita, Mendelova univerzita nebo Masarykův onkologický ústav. Chystanou misi a osobnost Aleše Svobody představila Česká televize v reportáži hlavní zpravodajské relace Události.

Experiment ICARUS ARMOR Next Gen vyvíjí digitální dvojče astronauta – model, který dokáže predikovat kognitivní výkon člověka vystaveného kumulativnímu stresu, jako je přetížení při startu nebo dlouhodobý pobyt v mikrogravitaci. „Chceme výrazně posunout poznání, jak zvládnout období adaptace astronauta na podmínky mikrogravitace s co nejmenším propadem kognitivní výkonnosti,“ shrnuje cíl projektu jeho vědecký garant Vratislav Šálený z Ústavu biomedicínského inženýrství FEKT VUT. Jak projekt funguje, přibližuje krátké video. Tým Ústavu mikroelektroniky pod vedením Jaromíra Hubálka pro misi vyvíjí hodinky se světově ojedinělým senzorem intenzity pocení, které budou kontinuálně snímat fyziologické parametry astronauta. Aktuálně se navíc jedná o tom, aby hodinky mohly sbírat data už během samotného letu na raketě Falcon 9.

Technologie přitom najde uplatnění i mimo kosmonautiku – digitální dvojče může v budoucnu pomoci předvídat únavu řidičů nebo optimalizovat výkon lidí v náročných profesích a vrcholovém sportu.

Klimatická komora na FSI VUT – Jakub Arm (FEKT VUT) a Aleš Svoboda. | Autor: Václav Koníček

Pro výzkumníky z FEKT VUT mise znamená mimořádnou příležitost: technologie z brněnských laboratoří se ověří přímo na oběžné dráze, v podmínkách, které na Zemi nelze plně napodobit. A stanou se přitom součástí historicky první mise ryze českého astronauta.

Podrobnosti o experimentu a jeho výběru mezi 13 projektů pro Svobodovu misi jsme přinesli už loni na podzim: Slavnostní představení experimentů pro misi Aleše Svobody

Zdroj: FEKT VUT

Související: Klimatická komora prověřila i astronauta v záloze - Téma – Zprávy z VUT

Autor Ing. Zdeňka Koubová
Publikováno
Odkaz https://www.vut.cz/vut/f19528/d337739
Vesmírné a letecké technologie Space Applications Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií Biomedicínské inženýrství věda a výzkum Fakulta strojního inženýrství