Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
100 let od narození Josefa Dadoka připomíná odkaz vědce, který svou kariéru spojil s brněnskou vědeckou komunitou a vývojem nukleární magnetické rezonance. Absolvent a čestný doktor VUT patřil mezi světovou špičku v oboru. Jeho práce položila základy moderní spektroskopie a inspirovala generace českých i zahraničních vědců. I přes dlouhé působení v Americe zůstával vždy hrdý na své české kořeny a uchovával si vřelé vzpomínky na brněnskou techniku.Dadok svou kariéru spojil s brněnskou vědeckou komunitou a vývojem NMR. | Autor: Archiv CEITEC MUNI
Mládí Josefa Dadoka, který se narodil 28. února v Dětmarovicích v rodině horníka, výrazně poznamenala druhá světová válka. Byl povolán k říšské pracovní službě a později do německé armády, odkud přeběhl na anglickou stranu, kde se v závěru války v Barnard Castle věnoval radiotelegrafii a jejímu výcviku. Právě tato zkušenost předznamenala jeho pozdější technické zaměření.
Krátce po skončení války se Dadok vrátil do Československa a chtěl se věnovat studiu. Původně zvažoval Masarykovu univerzitu, ale převážil právě zájem o techniku. V roce 1946 proto nastoupil ke studiu elektrotechniky na tehdejší Vysoké škole technické Dr. Edvarda Beneše, dnešním VUT. Již během studia se zapojoval do výzkumu, výuky a spolupráce s průmyslem a po složení první státní zkoušky byl pověřen výukou některých elektrotechnických témat pro mladší studenty.
Zásadní vliv na jeho odborný růst měl na VUT profesor Aleš Bláha a jeho Ústav teoretické a experimentální techniky (dnešní ÚTEE na FEKT), kde se Dadok setkal mimo jiné i s Arminem Delongem. „Aleš Bláha se stal součástí mého života – a dal mi prostě ten start. Já jsem samozřejmě tu elektrotechniku hltal a nejenom z těch jeho přednášek, ale půjčoval jsem si i knihy. Já jsem tenkrát chodil do Britského institutu a tam měli skutečně výborné knihy. Měli tam celou červenou sérii MIT,“ vzpomínal v rozhovoru pro Archiv VUT. K ÚTEE si Josef Dadok uchoval po celý život vřelý vztah.Dadok (vpravo) a jeho spolupracovníci z ČSAV, 1962. | Autor: Archiv VUT
V padesátých a šedesátých letech působil Dadok nejprve ve firmě Tesla Brno, kde se svým týmem vyvíjel vysokofrekvenční měřicí přístroje. Posléze pracoval na Ústavu přístrojové techniky ČSAV, kde si ze starých spolužáků z VUT vybudoval pracovní skupinu a vedl vývoj prvních NMR spektrometrů (přístrojů používaných ke studování atomů a molekul pomocí nukleární magnetické rezonance). Ty byly později v Tesle Brno sériově vyráběny a zařadily Československo mezi světové lídry v této oblasti. První NMR spektrometr s vysokým rozlišením na frekvenci 30 MHz byl postaven v přízemí nájemního domu dnešní Kounicovy ulice.
V roce 1963 obhájil na VUT kandidátskou práci na téma Citlivost a rozlišení spektrometru jaderné rezonance a v následujících letech přihlásil tři patenty týkající se stabilizace proudu a napětí elektromagnetu a stabilizátoru magnetického toku. V Tesle Brno byl z Dadokova vývoje později postaven NMR spektrometr 60 MHz a firma se tak stala od roku 1965 třetím výrobcem průmyslových spektrometrů NMR na světě. Zahájení průmyslové výroby bylo také impulsem k širší spolupráci ČSAV, VUT a Teslou Brno.
Josef Dadok u supravodivého magnetu spektrometru 250 MHz na CMU Pittsburgh (rok 1968). | Autor: Archiv VUTKoncem 60. let odjel Josef Dadok na pracovní stáž do USA, odkud se vzhledem k politickému vývoji již nevrátil. Na Carnegie Mellon University se stal profesorem chemické přístrojové techniky a zavedl zde korelační spektroskopii. Později také vyvinul software pro počítač Xerox Sigma-5, který řídil a vyhodnocoval korelační spektroskopii na spektrometrech CMU, což výrazně zrychlilo a zpřesnilo měření. Současně se podílel na vývoji prvního supravodivého NMR spektrometru s magnetickým polem 14,1 T a pracovní frekvencí 600 MHz, který dlouhá léta patřil mezi nejvýkonnější na světě.
Dadok zprvu silně uvažoval do návratu. V Brně měl svoji pracovní skupinu a jako optimista předpokládal, že se situace v Československu zlepší. „Bohužel se tak nestalo, děti odrostly, nejstarší syn se oženil, měl děti, a když jsme konečně mohli vrátit, už pro to nebyly velké důvody, tak jsme tam zůstali,“ vysvětloval Dadok v rozhovoru pro Českou televizi.
Brněnské univerzity si Josefa Dadoka vždy považovaly a i přes jeho trvalé zahraniční angažmá jej braly za svého. V roce 2013 mu VUT udělilo na návrh ředitele CEITEC VUT Radimíra Vrby a děkanky FEKT Jarmily Dědkové čestný doktorát v oblasti technických věd. Té samé pocty se mu dostalo také v oblasti chemie na MUNI, která po něm v areálu CEITEC MUNI pojmenovala Národní NMR centrum Josefa Dadoka. To dodnes slouží uživatelům z celého světa a připomíná zásadní přispění Dadoka k rozvoji technologií na Československé i světové scéně.
Dadokův odkaz tak žije dál nejen v archivu, ale v reálném výzkumu současnosti. Vývoj spektroskopických přístrojů a metod pokračuje především na půdě CEITEC VUT. „Na průkopnickou práci Josefa Dadoka jsme nejnověji navázali vývojem spektrometru, který dokáže měřit současně elektronovou spinovou rezonanci i nukleární magnetickou rezonanci revolučně rychlým skenováním,“ řekl Petr Neugebauer, vedoucí výzkumné skupiny pro magneto-optickou a THz spektroskopii. Nejnovější technologie, které vznikají v Národním centru NMR Josefa Dadoka, podle něj umožní měřit současně různé spektrální signály a podpoří interdisciplinární výzkum. V roce 2013 byl Josefu Dadokovi udělen čestný doktorát VUT. | Autor: Archiv VUT
Josef Dadok zemřel 4. října 2024 v USA ve věku 98 let. Zanechal po sobě nejen řadu technických řešení, patentů a mezinárodních ocenění, ale především inspirativní příklad vědce, který dokázal spojit hluboké odborné znalosti s radostí z objevování.
Jeho životní krédo, chápat vědu jako tvořivou hru, zůstává aktuální i pro další generace studentů a výzkumníků brněnské techniky. „Vlastně jsem si celý život hrál, a přitom to mnoho lidí ocenilo. Moje manželka říká, narodil ses v neděli, tobě se těch věcí daří hodně. Asi to tak bylo.“
Související články: