Přístupnostní navigace
E-přihláška
Vyhledávání Vyhledat Zavřít
Dalších šest projektů zaměřených na inovativní technologie získalo 10. prosince ochrannou známku pro oficiální podnikatelské subjekty Vysokého učení technického v Brně. Tři mají formu Start-upu VUT a budou působit v oblastech zpracování dat, digitalizace vodárenského a teplárenského sektoru nebo vyvíjet pomůcky pro efektivní vzdělávání v elektrotechnice. Tři Spin-offy VUT se budou věnovat komercializaci duševního vlastnictví pocházejícího z univerzitního výzkumu, a to v oblastech vývoje softwaru pro železniční projektování, 3D tisku kovových materiálů a vývoje tlumičů pro kola a motocykly.
„Hledání inovativních řešení a rozvíjení unikátních nápadů považuji za podstatu technicky zaměřených univerzit, jakou je VUT. Realizace těchto nápadů a jejich aplikace v praxi prostřednictvím start-upů a spin-offů je cílem, kterému se snažíme na VUT pomáhat vhodným nastavením procesů i poskytování podpory podnikání. Podařilo se nám významně zjednodušit a liberalizovat procesy schvalování podnikání, které jsou součástí transferu znalostí na univerzitě. Rozvinuli jsme systém ContriBUTe, v jehož rámci poskytujeme vzdělávání i mentoring podnikatelských záměrů studujících i zaměstnaných. Studenti a výzkumníci s podnikatelským nápadem mohou počítat s právním či marketingovým poradenstvím a pomáháme i v rámci možností i s hledáním prostor a s podporou inkubace v počáteční fázi rozvoje podnikání, například ve spolupráci s inovační agenturou JIC nebo Technologickým parkem Brno. Nově jsme ve spolupráci s JIC podpořili i vznik finančního fondu k zajištění počátečního financování,“ uvedl při podpisu nových smluv rektor VUT Ladislav Janíček.
S nápadem na aplikaci pro nadšené sportovce přišli studenti bakalářského programu Entrepreneurship and Small Business Development na Fakultě podnikatelské VUT. Projekt vznikl díky jejich touze sportovat i po přestěhování za studiem do Brna. „Byli jsme tu noví a nevěděli, kde si zahrát basket nebo fotbal a kde sehnat spoluhráče,“ vysvětlil prvotní motivaci Dan Doupovec, jeden ze tří zakladatelů start-upu. Tyto praktické důvody nakonec studenty dovedly až k vývoji aplikace Sportera. Ta umí propojovat lidí se sportovním koníčkem a prostřednictvím interaktivní mapy je nasměrovat na vhodná sportoviště v okolí.
Přispět ke kvalitnější výuce elektrotechnických předmětů na středních a vysokých školách je cílem projektu, za kterým stojí tým vývojářů z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT (FEKT VUT). Pomoci k tomu mají pomůcky Elabrix pro praktickou výuku elektrotechniky. „Navrhli jsme moderní edukační kity, které mají žákům a studentům pomoci objevovat elektrotechniku vlastníma rukama, ne ji pouze pasivně sledovat. Chtěli jsme, aby při každém zapojení cítili zvědavost, radost a porozumění – přesně ten pocit, které nás kdysi přivedl k technice,“ uvedl Matěj Kadlíček, CEO nového Start-upu VUT. K vývoji komerčního produktu pomohlo také testování v rámci laboratorní výuky na FEKT VUT. Kromě modernizace školství v ČR i jinde Evropě chtějí startupisté příspívat k podpoře mezinárodní iniciativy STEM s cílem přilákat děti a mládež ke studiu technických předmětů.
Na začátku spolupráce Jaroslava Raclavského a Jakuba Lžičaře z Fakulty stavební VUT (FAST VUT) byly projekty digitalizace vodovodních a stokových sítí v rámci fakultního výzkumného centra AdMaS. Později, v reakci na zájem společností provozujících systémy centrálního zásobování teplem, rozšířili portfolio o oblast digitálních dvojčat (modelů reálných sítí – pozn. red.) teplovodů a horkovodů. „Ukazuje se, že teplárenství i vodárenství v ČR jsou z hlediska digitalizace neprobádanými oblastmi. Rádi bychom přispěli k jejich modernizaci a jsme přesvědčeni, že digitální dvojčata jsou tím správným řešením, které našim klientům pomůže s optimalizací provozu a plánováním investic,“ přiblížil Jaroslav Raclavský z LR SmartWater. Start-up aktuálně zahajuje partnerství s německým Fraunhofer institute. Vzájemně výhodná spolupráce má oběma stranám zprostředkovat poznatky, které pomohou s vývojem jejich produktů.
Podpora studentské podnikavosti na VUT
Úspěšná startupové a spinoffová bilance je na VUT provázána také s podporou podnikavosti studentů. Příkladem je pět ročníků soutěže Cena podnikavosti studenta VUT. Tu univerzita pořádá ve spolupráci s inovační agenturou JIC a prošla jí již stovka studujících, kteří v jejím průběhu získali cenné zkušenosti s rozvíjením a realizací podnikatelského nápadu. Dva nápady vedly k založení Start-upů VUT (Wattee a MaNoSens). Podnikatelské nápady podporuje také podobně koncipovaná soutěž Booster Challenge@FIT. Řadu příležitostí k podpoře a financování nadějných nápadů nabízí také inovační agentura JIC. Jde mimo jiné o soutěže Prototypy a ověřuj nebo ESA BIC Liftoff Challenge propojující svět inovací, podnikání a kosmických technologií, kterou letos ovládl studentský tým YSpace z VUT. Podporu podnikavosti na VUT rovněž zajišťuje České polovodičové centrum (CSC), které se podílelo na mentoringu při založení start-upu ELEDU Didactic a ve spolupráci s JIC realizuje kurzy podnikavosti „Applied! From Research to Business!“.
Projekt RailCAD, za nímž stojí Erik Dušek a tým spolupracovníků z FAST VUT, se zaměřuje na vývoj specializovaného softwaru fungujícího jako nadstavba pro známou softwarovou platformu AutoCAD. Nástroj je určen projektantům železničních a silničních staveb a vychází z řešení vyvíjeného na fakultě již od 90. let původně pro výuku studentů a pedagogů. S postupným přechodem absolventů do praxe vznikla poptávka po profesionálním a komerčně využitelném řešení, na jehož rozvoji se významně podílel Otto Plášek, vedoucí Ústavu železničních konstrukcí a staveb FAST VUT. V posledních letech převzal vývoj Erik Dušek s týmem. „Spin-off firmu zakládáme s cílem stavět na silných stránkách produktu – intuitivnosti a adaptaci na podmínky železnic v ČR a SR. Současně chceme původně „garážový“ projekt posunout k plnohodnotnému nástroji 21. století s ambicí přechodu k BIM (Building Information Modeling) a 3D projektování,“ doplnil Erik Dušek.
Nový spin-off VUT, za nímž stojí absolventi Petr Mareš (Fakulta strojního inženýrství VUT – FSI VUT) a Hynek Štětina (FEKT VUT), vyvíjí unikátní technologii 3D tisku kovů využívající elektronový svazek namísto běžného laseru. Jejich tisková platforma pod značkou BeamShape je technologicky blízká elektronovému mikroskopu, avšak disponuje obrovským výkonem. Díky vlastní elektronové optice má potenciál dosáhnout unikátních tiskových parametrů při zachování hlavních výhod metody EBM (Electron Beam Melting), jako jsou vysoká rychlost produkce, tisk bez vnitřního pnutí a mimořádná materiálová svoboda.
Projekt, vedený Zbyňkem Streckerem z Ústavu konstruování FSI VUT, se zaměřuje na vývoj elektronicky řízeného odpružení pro kola a motocykly, kde má kvalita tlumení zásadní vliv na rychlost i ovladatelnost. Klíčovým produktem je zadní tlumič s magnetoreologickou kapalinou, jehož charakteristiku dokáže elektronika měnit extrémně rychle – až v řádu jedné milisekundy – a to průběžně během jednoho přejezdu nerovnosti. Oproti konkurenčním řešením, která upravují nastavení odpružení v řádu sekund podle typu tratě, tak systém Grixi zajišťuje výrazně lepší kontakt kola s povrchem, menší přenos vibrací do sedla a potenciál pro dosažení rychlejších časů zejména u enduro a sjezdových (elektro)kol. Technologie vznikala více než deset let v rámci výzkumu podporovaného TA ČR, byla ověřena i v náročných železničních aplikacích ve spolupráci se Strojírnami Oslavany a Výzkumným ústavem kolejových vozidel, kde testy prokázaly snížení vibrací o více než 30 %, a nyní míří k uplatnění v oblasti sportovních kol a motocyklů.
Oddělení transferu znalostí VUT podporuje vznik a rozvoj start-up a spin-off firem založených na výsledcích výzkumu a know-how univerzity, propojuje akademické prostředí s aplikační sférou a funguje jako One-Stop-Shop. Zaměstnancům a studentům nabízí individuální konzultace, odbornou oponenturu nápadu, metodické vedení celým procesem, poradenství v oblasti duševního vlastnictví a komercializace i praktickou pomoc při zakládání start-up a spin-off firem.
Odpovědnost: Mgr. Tereza Stodolová