Východní část areálu brněnských tepláren, což je asi dva a půl hektaru, poslouží jako základ pro vybudování chytré čtvrti. Místo všudypřítomných solárních panelů a laviček, ze kterých si můžete dobíjet telefon, ale vymýšlí zástupci města spolu s odborníky z VUT, třeba jak zrekonstruovat historické budovy a vdechnout jim nový život, a to za rozumnou cenu. Nebo jak zajistit zalévání zelených střech ve městě, které se v létě mění na rozpálenou plotnu.

Odborníci nechtějí přetechnizované místo, které se svou údržbou prodraží. „Například chytrou solární lavičku v naší čtvrti nenajdete, protože za cenu téměř zánovního auta máte lavičku, která je kvůli vandalství za chvíli k ničemu. Za nás je nejchytřejší funkcí lavičky, když se na ni dá pohodlně sedět a je čistá. Není potřeba technologie bezmyšlenkovitě využívat jen proto, že jsou na trhu,“ vysvětluje hlavní myšlenku přístupu k chytrým řešením Lukáš Grůza z Magistrátu města Brna, který má projekt Špitálka na starosti.

O možnosti přestavět průmyslový areál poblíž brněnského Cejlu na novou čtvrť s využitím moderních technologií a jít tak příkladem dalším městům, se začalo uvažovat v roce 2016. Tehdy se Brno přihlásilo do evropského projektu RUGGEDISED a uspělo. A kvůli svém technickému a stavebnímu zaměření se do projektu zapojilo také Vysoké učení technické.

„Cílem není vzít všechna chytrá řešení, která existují, ale vybrat ta, která nám budou vyhovovat. Měla by mít ekonomický efekt a fungovat i v malém měřítku tak, aby se dala jednoduše vzít a použít jinde,“ ukazuje Jiří Dřínovský z Fakulty elektrotechniky a komunikačních technologií VUT na vizualizace od Atelieru A8000 plné zeleně a vzdušných budov.

Na střechách jsou sítěmi obehnaná sportovní hřiště, záhony a kolem celé scény se v úrovni nejvyšších pater vine pěšina, na které lidé v běžeckých botách počítají kilometry do konce tréninku. Z devadesát let starého teplárenského areálu zůstane chladicí věž. V ní by měli umělci nalézt výstavní prostory, ze současných dílen by mohl být multifunkční prostor nejen pro koncerty, ale také třeba sportovní utkání nebo módní přehlídky. A demolici by měla uniknout také etážová budova současného archivu.

Kromě předražených laviček neplánují odborníci pracovat třeba ani s rozeznáváním obličejů a nelíbí se jim ani myšlenka nainstalovat na každou volnou plochu solární panely. „Podporujeme obnovitelné zdroje energie. Pokud bychom jimi ale pokryli všechny střechy ve Špitálce, nainstalovali baterie a inteligentně je řídili, pořád nedokážeme pokrýt spotřebu celé čtvrti,“ realisticky propočítává Lukáš Grůza.

I proto jsou do projektu zapojování odborníci na jednotlivá témata konceptu chytrých měst a mezi nimi i technici z VUT. Jejich cílem je pomoci městu nalézt balanc mezi novými technologiemi a rozumnou cenou. To se netýká pouze elektřiny, ale také cirkulární ekonomiky, hospodaření s odpadem nebo chytrých budov. Využít stávající technologie se nabízí třeba v oblasti vytápění.

„Areálem tepláren prochází vratnou větví centrálního vytápění voda, která má 45 stupňů, tak proč ji chytře nevyužít?“ ptá se Jiří Dřínovský z VUT, který přiznává, že sám nejvíc fandí těm řešením pracujícím s věcmi, které se už na místě nachází. Tím, že se nebude stavět na zelené louce, nabízí se například možnost recyklovat stavební materiály vzniklé při bourání.

Tehdy se možná také ukážou limity, se kterými teď můžou odborníci počítat pouze v nejasných obrysech, přibližuje manažerka rozvojové lokality Špitálka Yuliya Ostrenko: „Musíme řešit třeba parkování. Líbí se nám industriální charakter místa, chceme zachovat genia loci, ale nevíme, co například najdeme, když se tam začne kopat. Jestli například půjde postavit podzemní parkoviště v zamýšleném rozsahu.“

Brno by díky Špitálce mohlo být prvním místem v republice, kde za vznikem chytré čtvrti stojí samotné město. Inspiraci hledá u partnerů jako Glasgow, Rotterdam nebo Umeå. V ideálním případě by se projekt měl posunout blíž k realitě v roce 2023. Překážkou ale zatím zůstává územní plán, který v areálu v současné podobě s bydlením nepočítá.

(tk)