Animaci a motion designu se Lukáš Veverka věnoval už při studiu grafického designu na Fakultě výtvarných umění VUT. „Motion design se tehdy nikde studovat samostatně nedal. A ani dnes to v Česku v podstatě pořád nikde moc nejde. Ačkoliv jsem studoval ateliér grafického designu pod vedením Václava Houfa, paradoxně mnohem víc mě ovlivnil ateliér multimédií. Ti se totiž věnovali videu, dělali různé instalace, VJing,” vzpomíná na svá studia Lukáš Veverka.

Studia ale nijak nelituje. „Já si myslím, že největší výhoda školy je, že vás učí to, co byste se jinak neučili. O motion designu, který mě zajímal, jsem se naučil z různých tutoriálů a podobně, ale vysoká škola mi dala celkový rozhled. I když jsem si v tu chvíli myslel, že danou věc nikdy nebudu potřebovat. Znalosti fyziky, optiky či matematiky dnes nakonec potřebuju a využívám. Navíc člověk získá kontakty, je to skvělé podhoubí pro rozvoj různých nápadů, protože člověk pobývá mezi stejně naladěnými lidmi,” vyjmenovává Veverka.

On sám přesto nakonec magisterské studium nedokončil. Dostal nabídku, která se neodmítá. V té době totiž Česká televize dělala první velký redesign od revoluce. „Záštitu nad celým projektem měl Alan Záruba, který je kapacita v oboru. Přednášel zároveň i na univerzitě ve Zlíně a na jedné přednášce říkal studentům, že hledají někoho na motion design. V té době se tomu v Česku moc lidí nevěnovalo. Moje kamarádka, kterou učil, ale věděla, že jsem o tom psal i bakalářskou práci. Tak nás propojila,” popisuje Veverka, který se nakonec stal uměleckým ředitelem kanálu ČT4 Sport. V průběhu let ale pracoval i pro MTV, Novu či Primu. Stojí také za redesignem hudební televize Óčko. „Říkám, že se zabývám návrhy jednotné vizuální identity pro filmové, televizní či online projekty. Vždy to má co dočinění s videem,” říká Veverka.

Ačkoliv samotnému grafickému designu se nevěnuje, do jeho práce také spadá. „Když pracuji například na filmu, tak do toho patří i návrh titulků v úvodu a na konci filmu, plakáty, bannery pro online propagaci a řada dalších grafických prvků,” popisuje Lukáš Veverka, který právě za návrh plakátu k filmu Já, Olga Hepnarová získal v roce 2016 dokonce Českého lva.

Kromě motion designu se dnes věnuje i režii, ačkoliv dodává, že spíše okrajově. „Režie je tak třetina mojí práce. Většinou točím okolo tří reklam ročně,” dodává. Jak v motion designu, tak například v režii se mu ale občas hodí i určité znalosti z techniky. 3D objekty pro motion design si totiž obvykle tvoří sám. „Tvořit rukama je něco, v čem jsem vyrůstal. Dnes ale spolupracuju s lidmi, kteří vymýšlí, jak moje nápady realizovat pomocí moderních technologií. Já, když si to dělám sám, tak vezmu kladivo a použiju všechno, co najdu. Spolupracuju ale například s Matějem Suchým, absolventem ČVUT, kterému řeknu, co potřebuju a jaký máme rozpočet, a on vymyslí, jak to udělat. Jsou to lidé o generaci mladší, kteří jedou na tepu doby,” popisuje Lukáš Veverka. Při práci tak využívají 3D tisk, nejrůznější mikrokontroléry, čidla či robotické kostry.

Technika se ostatně objevuje i v jeho nejnovějším projektu, kterým je startup Smashbuster. Ten založil spolu se specialistou Pavlem Kacelrem, který se v Hollywoodu podílel na efektech pro filmy jako Jurský park či Iron Man. Společně nyní propojují reálný fyzický s tím digitálním a stojí za projekty, jako je Live Penalty, kde mohou lidé pomocí svého telefonu střílet míče na reálného brankáře. „Věnujeme se gamifikaci reality a pasivní diváky proměňujeme na aktivní aktéry dění,” vysvětluje v závěru Veverka.

(zeh)