Společná práce evropských výzkumníků, umělců a zemědělců je ve finále. Přijměte pozvání na slavnostní setkání k projektu Hungry EcoCities

Čtyřletý evropský projekt Hungry EcoCities, (nejen) koordinovaný týmem z FIT VUT pod vedením doc. Pavla Smrže, se blíží do finále. A jeho součástí je i setkání členů hlavního týmu projektu, vybraných zúčastněných umělců, partnerů a přispěvatelů v Koppert Cress v holandském Westlandu, centru inovativní produkce potravin. Akce se uskuteční 24. února a nabízí pro předem registrované možnost zúčastnit se jí online. Hostem podvečera bude i v Česku známá spisovatelka Carolyn Steel, která ve svých knihách (jmenovitě např. v titulu Sitopie: Jak zachránit svět pomocí jídla) předestřela vizi budoucí produkce potravin a inspirovala samotný evropský projekt.

Smyslem chystaného „Grand Gathering“ je shrnout průběh projektu, podělit se o nejzajímavější výsledky a poznatky, které mohou pomoci inovovat způsoby zajišťování potravin v budoucnosti, primárně v městském prostředí a udržitelným způsobem. Ano, řeč je v souvislosti s informačními technologiemi skutečně o potravinářském a šířeji zemědělském sektoru. Potraviny a způsoby, jimiž je získáváme, mohou působit jako všední záležitost. Za každým soustem, které jíme, je však dlouhý řetězec začínající u zemědělce a pokračující přes skladování a logistiku až po distribuci. A tyto řetězce jsou dnes silně ovlivňovány změnami: migrace (nejen) do měst, klimatická změna či nesamozřejmost zajištění potravinových zdrojů, a to zvlášť pro městské prostředí budoucnosti. Přinést kreativní a netypické podněty pro to, jak zmíněným změnám čelit, si za cíl stanovil právě projekt Hungry EcoCities. Výjimečný je tím, že propojuje oblasti, u nichž bychom to asi nečekali: umělou inteligenci, zemědělství a umění.

Hledání optimálních zvukových sekvencí pro podporu růstu rostlin. Zachycení tradičních postupů jihoitalského výrobce parmské šunky technologicky výjimečným způsobem. Monitorování interakce půdy a bioodpadu, který vzniká z kompostovatelné skulptury vytvořené 3D tiskem. To je jen pár z řady originálních nápadů podpořených v rámci druhé výzvy projektu. Co na Hungry EcoCities okamžitě upoutá i laika, je spojení tří světů. Na každém podprojektu spolupracovali malí a střední zemědělci, zhruba dvacítka umělců pod vedením tří velkých designérských studií (turínské architektonické studio Carlo Ratti Associati, berlínské Studio Other Spaces a jedni z nejvýznamnějších světových architektů sdružení kolem Rema Koolhaase) a také vědci z oblasti IT či agronomie. Společný cíl jejich snažení by se dal shrnout následovně: Zavádění digitálních technologií v zemědělském sektoru pomocí umělecky motivovaných experimentů. Výsledky spolupráce v uplynulých třech letech vás svou neortodoxní a současně vysoce praktickou povahou překvapí. Schválně, koukněte např. na sérii videí projektu.

Sám Pavel Smrž upozorňuje, že FIT k Hungry EcoCities nepřispívá jen svou koordinační rolí (organizací výzev, otevřených soutěží nebo zajišťováním vykazování činnosti), ale také odbornou podporou v oblasti implementace AI nebo senzorů IoT. V souvislosti s projektem vzniklo na fakultě také několik studentských prací, např. souvisejících s monitoringem životního cyklu brouka potemníka moučného. „Výzvou bylo třeba praktické použití IoT technologií, zvlášť pokud je nasazujeme v zemědělství a často v podmínkách vzdálenějších stanovišť, na pastvinách či v horách,“ naráží Smrž na problém výměny akumulátorů a praktické obsluhy zařízení.

Hungry EcoCities není standardní evropský projekt. Tím, že propojuje informačních technologie a tak tradiční sféru, jakou je drobné zemědělství, farmářství, bourá zažité stereotypy umělců a „ajťáků“. Ostatně, přesvědčte se sami. Zaregistrujte se na online slavnostní setkání zde.