Evropský projekt niCe-life má za cíl vyvinout strategie a digitální nástroje, které zkvalitní zdravotní péči o seniory a podpoří jejich začlenění do společnosti. Zaměřuje se především na seniory ohrožené Alzheimerovou či Parkinsonovou chorobou. Projekt reaguje na výzvy, před kterými stojí téměř všechny evropské zdravotnické systémy: stárnutí populace a vyšší výskyt neurodegenerativních i chronických nemocí.

Do projektu niCE-life s rozpočtem 2,1 milionu eur je zapojeno 10 evropských institucí z Polska, Slovinska, Itálie a dalších zemí. Za Českou republiku se účastní Fakultní nemocnice Olomouc a Vysoké učení technické, které získalo druhý nejvyšší rozpočet. Odborníci z FEKT VUT měli za úkol vyvinout nástroj, který pomůže předcházet rozvoji Parkinsonovy nemoci.

„Společně s neurology z Fakultní nemocnice u sv. Anny a CEITEC MU jsme zkoumali první příznaky Parkinsonovy choroby. Progrese je velmi pomalá – než se nemoc plně projeví například typickým třesem rukou, trvá to i 10 let. Jedním z úplně prvotních příznaků jsou však poruchy spánku – neklid, otáčení, pohyb či časté probouzení,“ vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Radim Burget z FEKT VUT.

Zda člověk trpí spánkovou poruchou, odhalí vyšetření ve spánkové laboratoři trvající jednu noc. Vyšetření však není příjemné a spánkové laboratoře mají omezenou kapacitu. „Je to vytížený přístroj, kam se nelze dostat bez vážnějšího důvodu. Málokdo si navíc půjde do laboratoře lehnout jen z preventivních důvodů, když zatím nepociťuje výraznější potíže,“ vysvětluje Burget, co jej s kolegy vedlo k navržení zařízení monitorujícího spánek.

Náramek je vybaven chytrými senzory včetně akcelerometru, který v průběhu noci vyhodnocuje pohyb a natáčení pacientovy ruky. Změřit však dokáže i tep a odhadne i emoční stav člověka. Výzkumníci z FEKT pak získaná data pomocí neuronových sítí srovnávali s daty ze spánkových laboratoří. „Přesnost náramku je ve srovnání se spánkovou laboratoří velmi dobrá – dosáhli jsme na 87 %,“ ohodnotil Burget.

Zařízení již testovali pacienti ve Fakultní nemocnici u sv. Anny, Olomouci a v sociálním zařízení Samariter Bund v Rakousku. Oproti běžným chytrým hodinkám je výhodou náramku velmi přesné měření a jednoduchá údržba – nabít jej stačí pouze jednou týdně. Náramek získal medicínskou certifikaci a lékaři z neurologické kliniky FN Olomouc už jej začali využívat při diagnostice.

„Spolupracujeme i s praktickými lékaři a pečovatelskými domovy. Člověk dostane zapůjčený náramek, který nosí během noci po celý týden. Pak jej zanese zpět k lékaři a ten získaná data nahraje do systému. Námi vytvořená umělá inteligence se pokusí v křivkách odhalit potenciálně rizikové faktory. A pokud vyhodnotí, že je v datech nějaká odchylka, dostane pacient žádanku do spánkové laboratoře, kde jej vyšetří přesněji,“ uzavírá Burget.