V zahraničí už obdobné písmoznalecké softwary existují, kvůli české diakritice a specifickému způsobu psaní je ale kriminalisté využívat nemohou.

„Písmo se navíc časem vyvíjí a pro novější typy písma, například hůlkové, zatím techniky písmoznalectví vyvinuty nebyly. Klasickým postupem by to nebylo proveditelné, ať už z časových či finančních důvodů. Kombinací písmoznalectví a softwarové automatizace dokážeme během několika vteřin provést velmi spolehlivou analýzu, která by člověku standardně trvala i týden,“ vysvětluje vedoucí projektu Radim Burget z Ústavu telekomunikací FEKT VUT.

Tříletý projekt je rozdělen do několika etap – v té úvodní nyní vědci trénují algoritmus strojového učení, aby dokázal co nejpřesněji určit typ pera, kterým byl dokument podepsán. Využívají k tomu databázi Kriminalistického ústavu, která obsahuje několik stovek psacích tuh včetně informací o skupenství, složení či výrobci. „Speciálním zařízením jsme schopni určit spektrum dané tuhy a pomocí umělé inteligence ji spárovat s identickou tuhou v databázi. Současně zjišťujeme, jak se vlastnosti jedné tuhy mění v čase, což se uplatní u analýzy starších dokumentů,“ popisuje Burget.

Vznikající software tak dokáže potvrdit, zda bylo více dokumentů podepsáno stejnou tuhou a stejným člověkem. To se hodí třeba pro případy, kdy osoba podepsala jednu smlouvu, ale podpis dalších popírá. „Cílem je zanalyzovat, zda je tuha na zkoumaných dokumentech identická. A pokud navíc daný člověk k podpisu využije pero s unikátní náplní, důležitost takového důkazu stoupá. Stejně tak pokud policisté zajistí u vyšetřovaného v kanceláři pero, mohou jej propojit s podezřelými dokumenty. Pro soud z toho může být nepřímý důkaz o pachateli,“ vysvětluje vedoucí projektu.

V další etapě se budou výzkumníci zabývat identifikací pisatele u ručně psaného písma, která umožní analyzovat písmo měřitelnými parametry. „Vyjádření písmoznalce tak bude podloženo daty. Pokud teď totiž řekne, že dva podpisy shledává identické a obhajoba nebude souhlasit, soud důkaz vyřadí z evidence. Proto pracujeme na vývoji měřitelných parametrů, které budou vyhodnocovat druh písma, a umělá inteligence pak zhodnotí, v čem jsou si vzorky podobné nebo v čem se liší,“ dodává Burget a upozorňuje, že software musí mít dostatečnou statistickou věrohodnost, aby jej soudci přijali jako důvěryhodný zdroj informací.

Pro odborníky z FEKT VUT to není první spolupráce s pražskými kriminalisty – v předchozích letech vyvíjeli například software umožňující rozpoznání bianko šeků, které byly nejdříve podepsány a potom dotištěny finanční částkou. Cílem spolupráce je vybavit kriminalistický úřad sadou softwarových nástrojů a metodických postupů, které zefektivní a rozšíří možnosti forenzních písmoznalců.


(mar)