Přístupnostní navigace
Přejít k obsahu
|
Přejít k hlavnímu menu
VUT
Menu
Život na VUT
Submenu
Atmosféra VUT
Prostory školy
Koleje
Stravování
Sport na VUT
Studentský život
Brno
Pro uchazeče
Submenu
Proč na VUT
Studijní programy
Dny otevřených dveří
Aktivity pro juniory
Celoživotní vzdělávání
Zpracování osobních údajů uchazečů o studium
E-přihláška
Pro studenty
Submenu
Studium
Předměty
Studijní programy
Harmonogram akademického roku
Závěrečné práce
Doktorské studium
Legislativa a předpisy
Studijní předpisy
Poplatky za studium
Zpracování osobních údajů studentů
Zahraničí
Studium a stáže v zahraničí
Uznání zahraničního vzdělání
Podpora při studiu
Stipendia
Knihovny
(externí odkaz)
Sociální bezpečí
Studium bez bariér
Podpora podnikání
Věda a výzkum
Submenu
Věda a výzkum na VUT
Podpora excelence
Mezinárodní vědecká rada
Systém zajišťování kvality výzkumu
Výzkumné infrastruktury
Transfer znalostí
Open Science
Projekty
Projekty ze strukturálních fondů
Specifický výzkum
Spolupráce
Submenu
Firemní spolupráce
Zahraniční spolupráce
Spolupráce se školami
Služby univerzity
Mezinárodní dohody
Univerzitní sítě
O univerzitě
Submenu
O univerzitě
Profil univerzity
Udržitelná univerzita
Podnikavá univerzita / ContriBUTe
Bezpečná univerzita
Vyznamenání
Organizační struktura
Legislativní a úřední záležitosti
Úřední deska
Ochrana osobních údajů
Kariéra a pracovní prostředí
Pracovní příležitosti
(externí odkaz)
Podpora a rozvoj zaměstnanců a studujících
Rovné příležitosti
Sociální bezpečí
HR Award
Ostatní
Kontakty
Pro média
Absolventi
(externí odkaz)
Umělá inteligence (AI)
Fakulty a vysokoškolské ústavy
Fakulta stavební
Fakulta strojního inženýrství
Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií
Fakulta architektury
Fakulta chemická
Fakulta podnikatelská
Fakulta výtvarných umění
Fakulta informačních technologií
Ústav soudního inženýrství
Centrum sportovních aktivit
Středoevropský technologický institut (CEITEC VUT)
Součásti
Centrum informačních služeb
Centrum vzdělávání a poradenství
Koleje a menzy
Nakladatelství VUTIUM
Ústřední knihovna
České polovodičové centrum
Rektorát
EN
Přihlásit se
Přihlásit se
Web VUT
Intraportál
Studis
Teacher
Vavis
Můj účet
Elearning
Hledat
EN
Vyhledávání
Vyhledat
Zavřít
VUT
Udržitelnost
Co děláme
Dostupné a čisté energie
Lidé
Geodet Viliam Vatrt z FAST VUT spočítal jako první světově uznávaný bod 0
Udržitelná univerzita
Úvod
Co děláme
Udržitelná univerzita
Vzděláváme
Inspirujeme
Kontakty
Geodet Viliam Vatrt z FAST VUT spočítal jako první světově uznávaný bod 0
Profesoru Viliamovi Vatrtovi se přezdívá Newton z Dobrušky. Jako první na světě dokázal spočítat konstantu
W
0
, která určuje jednotný počátek všech nadmořských výšek. Konstanta má využití nejen v geodézii, ale i ve vojenství nebo letectví. Astronomům pomohla sjednotit světový čas a díky ní je také možné určit, jak rychle stoupá hladina oceánů či kde se v zemi nachází pitná voda.
W
0
je zapsána v tabulkách základních fyzikálních konstant vedle Newtonovy gravitační konstanty nebo rychlosti světla.
Počítání nadmořských výšek bylo vždy problematické – v důsledku nepravidelného rozmístění hmot v zeměkouli, různé slanosti moří, převládajícího směru větru a gravitačního působení Měsíce a Slunce není obecně nadmořská výška mořské hladiny nulová. Skupiny států přesto určovaly nadmořskou výšku podle nejbližšího moře, kde se nachází přístroje na zaznamenávání průměrné hladiny, tzv. mareografy. Na světě dnes proto existuje více než 200 různých výškových systémů. Jejich sjednocení by mohla napomoci konstanta
W
0
, která udává celosvětově ideální střední výšku mořské hladiny.
V České republice se nadmořské výšky od roku 1957 měří podle hladiny Baltského moře. Dříve se používal tzv. jadranský výškový systém, který je ve srovnání s baltským systémem na území České republiky až o 0,42 metru výš. Na otázku, jak vysoká je Sněžka, proto existuje několik odpovědí. Podle Baltského moře má nejvyšší český vrchol 1 603 metrů, podle přesnější Vatrtovy konstanty by byla o 12 centimetrů vyšší. Ještě výraznější přepočty by čekaly třeba Francii, kde by museli nadmořské výšky snižovat v průměru asi o 60 centimetrů.
„Výpočty nadmořských výšek vztažené k různým mareografům jsou kvůli jejich lokální výšce poměrně nepřesné. A každé moře má i svá specifika. V Amsterdamu vane vítr, který hladinu Severního moře systematicky zvedá. Jaderské moře má určitou slanost, která ovlivňuje výšku jeho hladiny. Pokud budete srovnávat nadmořské výšky různých mareografů, může rozdíl činit až dva metry,“ vysvětlil profesor Viliam Vatrt z Ústavu geodézie FAST VUT. Spočítat konstantu
W
0
, což je parametr charakterizující zemské těleso, se mu podařilo před dvaceti lety při práci pro Vojenský geografický a hydrometeorologický ústav v Dobrušce.
Teorie konstanty
W
0
je přitom známa už od 18. století a od počátku 20. století byla známa i její hodnota s přesností na řádově 100 metrů. Do praxe se ji podařilo uvést až Vatrtovi, který dvanáct let zpracovával data z družicových systémů a konstantu určil s přesností na 5 mm. „Bylo to velké dobrodružství. Jako luštit hádanku, kterou ještě předtím nikdo neodhalil. Když se správnost našich výpočtů potvrdila, byl jsem rád, že všechny ty pracovní soboty a neděle nepřišly vniveč,“ popsal Vatrt radost z objevu, za který v roce 2011 získal ocenění Česká hlava. Krátce nato začaly konstantu
W
0
používat Spojené státy, Kanada a Mexiko jako základ svého výškového systému.
Téměř okamžitě ji převzala i Světová astronomická unie, které pomohla sladit měření času. V astronomických observatořích se používají tzv. atomové hodiny, které počítají vteřiny s přesností na mnoho desetinných míst. Jejich čas však vlivem gravitace plyne v různých nadmořských výškách odlišnou rychlostí. „Observatoře se nacházejí většinou na horských výšinách a svou výšku předtím určovaly vždy k lokálnímu moři, takže to bylo nepřesné. A nikdo předtím neuměl určit, jaký je např. rozdíl nadmořské výšky observatoře v Argentině vůči Švýcarsku. Každá tvrdila, že jejich čas je správný, ale nevycházelo to,“ řekl Vatrt s vysvětlením, že pokud má čas plynout po celém světě stejně rychle, je nutné sladit také nadmořské výšky všech atomových hodin a stanovit je ke stejnému výškovému počátku. A to se zavedením konstanty
W
0
podařilo.
Objev přesné hodnoty konstanty
W
0
má kromě astronomie a geodézie praktické využití i v mnoha dalších oborech. Například v letectví může napomoci spolehlivějšímu provozu a pilotům usnadní přistávací manévry v nepříznivém počasí. „Piloti stále používají barometr, což je stovky let stará technologie. Jednotný výškový systém ještě není plošně zavedený, proto si musí pilot s řídicí věží kalibrovat údaje o aktuálním tlaku vzduchu – jinak by jejich rozdíl mohl činit až 100 metrů. Sjednocením výškového systému podle konstanty
W
0
by byl možný nejen bezpečnější, ale i hustší letecký provoz,“ dodal profesor z VUT. Díky konstantě byli vědci také schopni spočítat, že vlivem globálního oteplování se zvedá hladina oceánů průměrně o 3,4 mm za rok.
Velkou úlohu má Vatrtova konstanta i ve vojenství, kdy jednotný výškový systém umožňuje přesnější určení výšky cíle při klasickém bombardování. „Pokud má dojít k bombardování objektu, je důležité, aby vojáci zasáhli správné místo. To už zčásti zajišťuje polohový GPS systém. Vypuštěná bomba ale nepadá kolmo dolů, většinou letí šikmo a v určité výšce má zasáhnout cíl. Pokud je výška určena nesprávně, může ji přeletět nebo nedoletět a zasáhnout jiný objekt,“ popsal vědec.
Jedním z posledních objevů je využití konstanty
W
0
k hledání surovin pod zemským povrchem. Pomocí modifikované metody VTT (Vatrt Team Technology) se Vatrtovi daří za určitých podmínek zjistit hustotní rozdíly v zemi. Po konzultaci s geology je pak možné určit typ nerostné suroviny dříve, než začnou drahé hloubkové vrty. „Jsme díky této konstantě schopni vypočítat, zda je v lokalitě chybějící nebo přebývající hmota. Pokud dojdeme ke kladnému číslu, víme, že tam může být něco lehkého jako například voda nebo plyn,“ nastínil Vatrt metodu, díky které se již v suchých oblastech Etiopie podařilo najít pitnou vodu. Stejný princip je dle jeho slov možné využít k hledání surovin i na jiných planetách ve vesmíru.
(mar)
Publikováno
02.08.2019 11:45
Odkaz
https://www.vut.cz/udrzitelnost/co-delame/dostupne-a-ciste-energie/f38102/d187521
Fakulta stavební
Odpovědnost:
Bc. Tereza Kučerová
Nahoru