Bakalářská práce pana Matúše Michaličky se zabývá matematickým modelem motoru VW 1.5 TSI v prostředí programu Matlab/Simulink.
Zadání vyžadovalo, aby se student seznámil s principy fungování zážehových spalovacích motorů a způsoby matematického vyjádření klíčových funkcí/vlastností v prostředí Matlab/Simulink.
Sestavení samotného matematického modelu úplně od začátku by bylo nad rámec bakalářské práce, proto bylo již v zadání práce uvedeno, že je cílem využít dodávané knihovny. Program Matlab/Simulink má těchto "vestavěných" modelů několik a úkolem studenta bylo dosadit do těchto modelů hodnoty z reálného měření a ověřit získané výsledky.
Student hned od začátku projevil o zadané téma práce velký zájem, ale nakonec se dostal do časové tísně, což ve výsledku znamenalo v omezené porovnání možností jednotlivých vestavěných knihoven. Student si tedy zvolil jeden model a ten analyzoval. Ve výsledku ovšem není studentova chyba, že zvolený model, ani po zadání reálných hodnot neposkytuje věrohodné výsledky.
Celkově lze konstatovat, že zadání práce bylo splněno a práci doporučuji k obhajobě.

Pan Matúš Michalička se ve své bakalářské práci věnuje matematickým modelům spalovacího motoru které jsou součástí programového prostředí Matlab/Simulink. Jeho hlavním úkolem je pokusit se ověřit věrohodnost těchto modelů a zhodnotit vhodnost použití. V první části práce se student zaměřuje na principy funkce programu Matlab/Simulink a seznamuje se tak s jednotlivými modely spalovacího motoru. Bezchybné pochopení jednotlivých funkčních bloků modelu je stěžejní pro celou práci a je zřejmé, že se s tím student dobře vypořádal.

V rámci řešení práce bylo provedeno experimentální měření za účelem získání potřebných dat jako vstupů do matematického modelu a následné porovnání vypočtených výsledků s reálným měřením. S postupy a provedením experimentu lze souhlasit nicméně naměněné výsledky by bylo vhodné lépe presentovat jak tabelárně, tak graficky třeba i formou přílohy. Čtenář se tak pouze v textu může dozvědět co se asi měřilo a pak v grafu 20. na straně 41 zjistí průběh otáček motoru v čase, což považuji jako nepodstatné. Ocenil bych, spíše graf vnější otáčkové charakteristiky doplněný například o hodnoty plnicího tlaku, tlaku před turbodmychadlem, teploty výfukových plynů, teploty nasávaného vzduchu a jeho naměřeného průtoku, popřípadě jiné veličiny, které jsou pro výpočet relevantní.

Závěrečné kapitoly jsou věnovány dílčím zhodnocení, která jsou však vzhledem ke stanoveným cílům práce pojata až  přiliž zjednodušeně. Ocenil bych výraznější zamyšlení nad problematikou jednotlivých vstupů do modelu a jejich význam, případně co student považuje za hlavní zjednodušení, které nejvíce vzdaluje výsledky od reality. Přímo se nabízí vzhledem k použití simulačního modelu a naměřeným reálným výsledkům na motoru provedení citlivostní analýzy pro některé vstupy aby student lépe pochopil v čem tkví hlavní zjednodušení použitého modelu.

(Je zřejmé, že hlubší a plné pochopení této oblasti by vyžadovalo znalosti jak z oblasti termodynamiky tak konstrukce spalovacích motoru, které dalece přesahuje znalosti studenta 3. ročníku bakalářského studia)

Až na uvedené výtky bych práci hodnotil jako zdařilou. Student prokázal schopnosti práce s pokročilým simulačním software a pro zadanou problematiku musel čerpat z celé řady zahraniční literatury. Cíle práce byly splněny. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Kdyby měl student k dispozici i naměřený průběh spalovacích tlaků dokázal by zhodnotit jak jím zkoumaný model pracuje z hlediska mechanických ztrát?
2. V práci student přímo zmiňuje, že jím použitý model je výrazně zjednodušený a méně přesný oproti modelu popsaném v kapitole 2.2, kde naopak vyzdvihuje jeho kvality. Proč tedy tento model nepoužil, co byly jeho limity vzhledem k množství informací a naměřených dat, které k motoru měl?