Bakalářská práce má za cíl zpracovat problematiku přímého spalování vodíku v současných motorech osobních automobilů.

Práci v celkovém rozsahu 44 stran lze rozdělit na dvě části: teoretickou a praktickou zahrnující simulace v prostředí software GT-Suite.

Za nedostatek považuji fakt, že rešerší část má rozsah pouhých 17 stran, kdy autor čerpá celkově z malého množství zdrojů, ač zadání míří přímo na srovnání. Problematika spalování vodíku je v současnosti velmi aktuální téma a uvedené informace se tématu věnují poměrně stroze. Čtenář tak získá základní informace, nikoliv však hlubší náhled. Uvedená Well to wheel analýza pak je přepisem v podstatě jednoho článku. Ač informace jsou správné, určitě by bylo vhodné je srovnat s výsledky dalších výzkumných skupin.

Naopak velkým přínosem považuji část simulací v prostředí GT-Suite, kde student bez znalostí tohoto software ze studia zvládl zpracovat simulaci zkušebního jednoválce a popsat rozdíly v hoření jednotlivých paliv (vodík, benzín). Pro tvorbu těchto modelů bylo třeba porozumět termomechanice procesů.

Práce je přehledně strukturována a má logickou návaznost. Grafická úprava práce je v praktické části dobrá, v teoretické části jsou grafy nekonzistentní, obr. 5 dokonce přetéká zarovnání strany. Dalším nedostatkem je neoriginální titulní strana, kterou lze jednoduše stáhnout z IS. V obsahu je pak špatné zarovnání u názvů, které jsou delší než jeden řádek.

Práce obsahově plní všechny body zadání a taktéž požadavky kladené na bakalářskou závěrečnou práci. Na základě výše zmíněných nedostatků hodnotím práci výsledným hodnocením B/velmi dobře.

Cílem bakalářské práce pana Lukáše Vegera bylo komplexní studium spalování vodíku ve spalovacím motoru. Autor v první kapitole důkladně analyzoval současná řešení použití vodíku v dopravních prostředcích a provedl podrobné srovnání klíčových parametrů vodíku s konvenčními palivy, což poskytuje čtenáři široký přehled o výhodách a nevýhodách těchto paliv. Ve druhé kapitole podrobně popsal celý proces well-to-wheel výroby vodíku, včetně jeho technologických a ekonomických omezení. Výsledky své vlastní práce autor soustředil do třetí kapitoly, kde se zabýval simulacemi a optimalizacemi zážehového vodíkového motoru pomocí programu GT-Suite. V této části konkrétně porovnával výkonové parametry zážehových motorů spalujících vodík a benzín, přičemž se zaměřil na různé typy vstřikování paliva. Obsah této práce může být cenným přínosem pro další vývoj a optimalizaci vodíkových spalovacích motorů. V závěrečné části práce autor provedl kritické zhodnocení získaných informací a výsledků. Bakalářská práce obsahuje drobné stylistické chyby a nedostatky, zejména v oblasti formulace vět, které však nesnižují celkovou kvalitu a hodnotu práce. Zadání práce bylo splněno v celém rozsahu a je doporučena k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Jaký má vliv použití znečištěného vodíku na spalovací motor, v porovnání s palivovým článkem?
2. V kapitole 1.2.2 autor zmiňuje nevhodnost použití vodíku jako samostatného paliva pro vznětový motor z několika důvodů. Existuje však také technologie duálního vznětového motoru. Jaké výhody a nevýhody by podle vás tato technologie mohla přinést ve srovnání s čistě vodíkovým nebo čistě naftovým pohonem?
3. Na obrázcích č.25 a 30 je v oblasti 2000 - 3000 min-1, patrný skokový nárůst hodnoty kroutícího momentu vodíkového motoru. Čím je tento jev způsobený? Jak by bylo možné průběh momentu v těchto oblastech linearizovat?