Prezentační úroveň práce je na dobré úrovni s dobrou úpravou a na dobré jazykové úrovni. Práce má požadovaný rozsah, jednotlivé kapitoly popisují teorii a postup řešení. Rozsah kapitol odpovídá jejich důležitosti.
Během práce diplomant čerpal ze zdrojů, které si vyhledal. Z vyhledaných zdrojů vybral vhodně ty, které byly vhodné pro řešení jeho úlohy, a z nich čerpal. Jejich seznam je uveden v práci a v textu jsou na ně odkazy.
Student se práci věnoval průběžně a pravidelně konzultoval. Zadání splnil. Výstupem práce je ověření možnosti použít pro detekci součástek zvolenou metodu detekce, včetně základních informací o časové náročnosti přípravy modelu a vlastního vyhodnocení součástky, a také o dosažitelné přesnosti při zvoleném způsoby generování vzorů. Výsledné řešení je využitelné v typově podobných úlohách detekce objektů. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 92

Předložená diplomová práce pana Baáše má od úvodu po závěr téměř sedmdesát stran. První kapitola (15 stran) je čistě teoretická a správně se věnuje pro práci důležitému popisu geometrických transformací a kalibraci vnějších a vnitřních parametrů kamery. Detailněji jsou také popsány dvě metody stanovení pozice objektu a naznačeno je několik dalších přístupů. Druhá kapitola je také z části teoretická, jelikož uvádí některé obecné vlastnosti celkem sedmi použitých vývojových nástrojů, ale autor v ní zmiňuje i důvody pro jejich použití v práci. Student pro svou práci využil minimálně 24 převážně zahraničních zdrojů, které v textu správně cituje. Mezi zdroji jsou různé výukové materiály, návody jednotlivých vývojových nástrojů, ale i odborné články.
Třetí nejrozsáhlejší kapitola se velice pečlivě věnuje kalibraci kamery. Pro získání co nejlepších výsledků kalibrace vnitřních parametrů student postupně analyzoval vliv několika parametrů, např. počet průměrovaných snímků pro odstranění šumu, materiál a podobu kalibračního vzoru, model kamery. Samotnou kalibraci řešil s použitím dvou nástrojů – OpenCV a Halcon. Kalibraci vnějších parametrů diplomant řešil návrhem vlastního kalibračního vzoru, ke kterému musel navrhnout vlastní postup detekce vzoru ve snímcích. Zde bych měla připomínku nebo spíše dotaz, zda by nebylo možné použít pro kalibraci také nějaký univerzální vzor, např. šachovnici? Mohlo by být použito i více kalibračních bodů než devět a detekce šachovnice by byla jednodušší a nezávislá na natočení vůči kameře (návrh řešení konvoluční maskou bude fungovat jen při zarovnání vzoru vůči osám snímku). Z této části práce mi také není jasné, jak byly určeny/nastaveny reálné pozice značek?  
Čtvrtá kapitola popisuje referenční objekty, vytvořené sady scén a způsob vizuálního ověření přesnosti kalibrace. Uveden je také způsob co nejpřesnějšího stanovení referenční pozice objektů, kdy student navrhl, realizoval a otestoval dvě metody, kdy druhou lze prakticky považovat za návrh další iterační metody stanovení pozice. Pátá kapitola se nejdříve věnuje praktické realizaci stanovení polohy a orientace objektů vůči kameře, kdy při vytváření sady vzorů navrhl dva přístupy redukce počtu bodů. Pro samotný detekční algoritmus, jako rozšíření základního principu metody Chamfer Matching, navrhl nový iterační přístup, který zrychlí prohledávání celého prostoru možných pozic, zároveň je postupem zpětné kontroly chyby ošetřena robustnost postupu. Za kvalitu práce hovoří porovnání dosažených výsledků (kap. 5.2) s výsledky knihovny Halcon, kdy navržený postup dosahuje srovnatelné a při některých typech scén dokonce lepší výsledky. Přesto mi v práci trochu chybí nějaké podrobnější vyhodnocení přesnosti a související analýza. V porovnání je sice uvedena průměrná chyba pozice každé metody, ale údaj v rozmezí 10-60 mm bez dalšího vysvětlení není příliš vypovídající. Šestá kapitola se pak věnuje popisu vytvořené aplikace, která umožňuje nastavení volitelných parametrů a mnoho možností vizualizace výsledků.    
Jazykovou úroveň nemohu díky textu psanému ve slovenštině příliš dobře posoudit, přesto si myslím, že práce neobsahuje žádné zásadní chyby, jen několik drobných překlepů. Po grafické stránce je text velmi dobře upraven. Formální úprava je taktéž dobrá, bez zásadních chyb a dle šablony.  
Přiložené DVD vedle samotné elektronické verze práce obsahuje rozsáhlé přílohy přehledně rozdělené dle jednotlivých řešených úkolů. Obsahuje databáze snímků, zdrojové kódy i např. mezivýsledky pro finální porovnání, a celkově tak také ukazuje na množství odvedené práce.
Souhrnně lze hodnotit, že i přes značnou odbornou i časovou náročnost zadání, bylo všech osm bodů zadání splněno a práce přináší řadu podnětných návrhů a nových přístupů do řešeného problému a celkové řešení dosahuje velmi dobrých výsledků. Práce tak jistě svědčí o inženýrských schopnostech studenta, a proto ji doporučuji k obhajobě s návrhem na hodnocení A. Otázky k obhajobě:

1. - Nebylo by pro porovnání standardního a racionálního modelu kamery v OpenCV také lepší použít reprojekční chybu než se rozhodovat na základě času potřebného pro kalibraci a zpětné odstranění zkreslení?
2. - Nebyl také zkoumán vliv kvality vyhotovení kalibračního vzoru – tisk, fotografie, profesionální kalibr?
3. - Jak byly v CADu vymodelované použité objekty? Neovlivňuje přesnost určení reálných rozměrů, případně odchylky od výkresových rozměrů, také výsledky?
4. - Jak byla stanovena průměrná chyba pozice v Grafech 17, 19 a 21?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 90