Student se v bakalářské práci věnoval problematice převodu malých proudů z lavinových fotodiod na napětí s využitím transimpedančního převodníku. Analyzoval různá řešení používající moderních rychlých operačních zesilovačů. Poměrně podrobně rozebral všechny zásadní aspekty návrhu zařízení a vybral nejvhodnější komponenty pro realizaci výsledného návrhu založeném na použití lavinové fotodiodě pro blízké infračervené pásmo. Značnou pozornost věnoval i samotné konstrukci, aby respektovala např. zásady pro minimalizaci parazitní kapacity vstupu převodníku. Výsledky získané měřením realizovaného převodníku porovnal s výsledky získanými obvodovými simulacemi a zjištěné závěry náležitě diskutoval.
Student při řešení bakalářské práce postupoval velmi samostatně a se značnou vlastní iniciativou. Dílčí kroky řešení pravidelně konzultoval. Rozsah použité literatury je menšího rozsahu. Nicméně je založen na výhradně zahraniční literatuře, kterou student sám aktivně vyhledal a správně z ní použil klíčové informace. Z formálního hlediska má práce velmi dobrou úroveň. Vyskytuje se pouze malé množství chyb gramatického nebo stylistického charakteru. V práci není prezentováno srovnání s obdobnými komerčními zařízeními využívajícími lavinové fotodiody, což by dokumentovalo velmi dobré dosažené parametry zařízení. Rovněž by pro úplnost mohla být provedena analýza předpokládaných šumových parametrů zařízení, která je teoreticky odvozena v úvodu. Zadání práce bylo splněno v plném rozsahu a vzhledem k aktivitě studenta a úrovni práce uděluji 90 bodů. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 90

Bakalářská práce studenta Martina Šťastného splňuje požadovaný rozsah odborného textu a je provedena na vysoké formální úrovni. Po úvodu v kapitole 2 srozumitelně vysvětluje princip fotodiody a lavinové fotodiody spolu s nejpoužívanějšími zapojeními a jejich vlivu na dosažené parametry. V kapitole 3 pak student vybral čtyři moderní OZ vhodné pro navrhovaný transimpedanční zesilovač a porovnal jejich parametry určující šířku pásma a šumové vlastnosti. Provedené simulace uvažují i parazitní vlastnosti SMD rezistorů a montáže na DPS. Pro nejnadějnější OZ OPA858 byla realizována zkušební desky transimpedančního zesilovače a změřeny její parametry. Ukázaly se protichůdné požadavky na šum přijímače a jeho šířku pásma způsobené vlastnostmi lavinové diody. V zadání je uveden požadavek vysoké hodnoty transimpedance 1 MOhm, proto je dosažená šířka pásma menší a limitovaná zpětnovazební kapacitou použitého kondenzátoru. Měření je popsáno dostatečně podobně. Po formální stránce bych vytkl občasnou chybějící mezeru mezi hodnotou a jednotkou (str. 39 u 4,2MHz) a nepoužívání kurzívy u názvu proměnných v grafu. Jinak obsahuje pečlivě provedený seznam symbolů a zkratek s dobrou češtinou. Zadání bylo plně splněno. Práci hodnotím jako nadprůměrnou  a doporučuji 91 bodů. Otázky k obhajobě:

1. Nebylo by výhodnější použít zpětnovazebný rezistor ve větším pouzdru a použít u něj jednu z technik snižujících kapacitu (například rozlití země pod ním)?
2. Jak je zajištěna časová stabilita stejnosměrného zdroje polarizačního napětí? Jeho malá změna v oblasti průrazu lavinové diody výrazně mění šířku pásma i odstup signálu od šumu.

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 91