Bakalářská práce navazovala na předchozí semestrální projekt studenta. Cílem bylo ověřit vlastnosti nového typu tepelného průtokoměru vzduchu, provést měření základní charakteristiky snímače, ověřit vhodnost v literatuře publikovaného matematického modelu snímače a navrhnout řešení pro potlačení vlivu teploty. Zadání vyžadovalo nastudovat poměrně rozsáhlou problematiku měření průtoku tepelnými principy a provést sérii experimentů. Student dokázal samostatně nastudovat potřebné znalosti a prokázal i odpovídající odborné dovednosti při provádění experimentů. Pracoval iniciativně, na konzultace chodil pravidelně. V průběhu práce se ukázalo, že pro použitý typ čidla není možné použít běžně uváděné vztahy popisující chování tepelných průtokoměrů a bylo nutné řadu časově náročných experimentů zopakovat. Výsledkem práce je návrh elektronického obvodu pro tepelný průtokoměr umožňující provoz snímače v různých režimech, ověření jeho vlastností a návrh nového matematického modelu zahrnujícího vliv přestupu tepla konvekcí. Zadání práce považuji za splněné v celém rozsahu a práci doporučuji k obhajobě. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 90

Předložená bakalářská práce pana Majvalda se věnuje tepelným průtokoměrům, konkrétně anemometrům. Zadání práce řadím mezi středně náročné, protože zahrnuje úpravu exitujícího laboratorního přípravku, návrh a realizaci elektronických obvodů pro snímač a proměření jejich parametrů.

Práce má rozsah 50 stran textu a je rozdělena do 7 kapitol. První čtyři kapitoly obsahují ucelený teoretický rozbor a splňují první bod zadání. V další kapitole je popsána úprava laboratorního přípravku, druhý bod zadání. Poté jsou změřeny základní charakteristiky snímačů a na jejich základě jsou realizovány elektronické body, což splňuje další bod zadání. Poté je s hotovým přípravkem realizováno měření a ověřena funkčnost, čímž je splněn poslední bod zadání.

Teoretická část je ucelená, logicky řazená a obsahuje dostatek odkazů na relevantní odbornou literaturu. Poté následuje změření parametrů snímačů pro realizaci elektronického obvodu, jsou zjištěny všechny potřebné údaje jeho návrh. Při kontrole změřených parametrů matematického modelu snímače student přišel na velkou chybu měření, a tak se po zdůvodnění rozhodl zkusit jiný model, který je přesnější. Zjišťuje i teplotní závislost parametrů modelu na teplotě. Zde mám připomínku a to ke grafu 5-14 na straně 48, protože není možné ze dvou naměřených hodnot usuzovat na jakoukoli závislost.

Detailně a logicky je rovněž popsán návrh obvodu pro snímač, kde je vyhřívání čidla pěkně řešeno pomocí PWM, která je řízena obslužným programem. Při ověřování funkčnosti student narazí na opravdu výrazné chyby, které se snaží zdůvodnit a poté navrhuje nový, polynomický, model, který vykazuje chybovost do 5 %, což se dá považovat za úspěch.

Po formální stránce je práce na velmi vysoké úrovni, bez překlepů a s pěknými čitelnými grafy. Jen na straně 20 je špatné formátovaná jedna rovnice a na straně 28 se vyskytuje sousloví „platinový termistor“, což vzhledem ke správné terminologii v jiných částech práce považuji za drobnost.

Celkově je práce vysoce nadprůměrná a doporučuji ji k obhajobě. Navrhuji hodnocení A/93 bodů. Otázky k obhajobě:

1. Jaká je nejistota měřených parametrů A a B u matematického modelu snímače?
2. Existují i jiné způsoby měření napětí na vyhřívaném elementu, které nepotřebují spínat PWM na 100 % po dobu měření?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 93