Diplomová práce se zabývá poměrně náročnou problematikou implementace prediktivního řízení s modelem pro nelineární systémy. Zadání bylo ve všech bodech splněno, přičemž student dosáhl výsledků využitelných pro další výzkumnou činnost.

Rozsah práce odpovídá šíři zadání. Diplomová práce je zpracována přehledně, je dobře členěna a poskytuje srozumitelný výklad k použitému postupu řešení. Práce je graficky a typograficky výborně provedena, z jazykového hlediska lze snad jen vytknout několik nepříliš zdařilých stylistických obratů. Student v textu dobře pracuje s literaturou, uvedené literární odkazy umožňují čtenáři dohledat potřebné informace.

Ačkoli z časových důvodů nebylo možné navržené řešení ověřit na reálném pohonu (a zadání toto ani nevyžadovalo), považuji dosažené výsledky za přínosné, přičemž simulačně ověřený algoritmus bude použit ve výzkumných projektech, kterých se student účastní, přičemž je předpokládáno ověření v laboratorních podmínkách.

Diplomant přistupoval k zpracování diplomové práce velmi aktivně a přicházel s vlastními řešeními jednotlivých dílčích problémů. Konzultace využíval efektivně v přiměřeném rozsahu a byl vždy výborně připraven.

Předložená diplomová práce svědčí o inženýrských schopnostech diplomanta, doporučuji ji k obhajobě, přičemž navrhuji hodnocení stupněm A. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 97

Zadání diplomové práce lze považovat za náročné jak po stránce teoretické, tak po stránce programátorské a implementační. Velké množství času musel diplomant strávit při realizaci popsaného množství simulací a jejich zhodnocení.
Práce je přehledně a logicky rozdělena do 8 kapitol, plus kapitola úvodní a závěr. Kapitoly 1, 2 a 3 vytváří stručný teoretický úvod, popsaný asi na 9 stranách. Na jedné straně by si tato část zasloužila větší pozornost, na straně druhé by předložená diplomová práce byla příliš rozsáhlá. Diplomant se zde pokusil popsat jen nejdůležitější věci a věnoval se podrobněji samotné implementaci a zejména analýze vlastností nelineárního prediktivního řízení s modelem (NMPC) s ohledem na tvar účelové funkce, chování z hlediska délky predikčního horizontu, analýze časové náročnosti a srovnání NMPC s klasickým vektorovým řízením.
Velmi ambiciózně zní věta v úvodu na straně 12: „Druhá kapitola popisuje postupem času používanější alternativu k vektorovému řízení, a to prediktivní řízení. “ Jako důvod jsou uvedeny komplikace způsobené využitím kaskádní regulace. V závěru se mluví o prediktivním řízení jako o „čím dál rozšířenější alternativě“ kaskádní regulace.  Domnívám se, že na tento vývoj si budeme muset ještě chvíli počkat.
Po formální stránce práce obsahuje akceptovatelné množství překlepů a gramatických chyb. Jako příklad lze uvést: str. 26 Model motoru a a výpočet, str. 25 touto úvahou je se lze dostat, str. 29 Tato úprava slouží k dalšímu zpoždění způsobeném diskretizací, str. 44 – odkaz na tabulky není možné provést jenom číslem, protože by to mohla být i kapitola (6.7, …), ….
Po faktické stránce mám následující připomínky. Na straně 13 se píše, že otáčky synchronního stroje jsou úměrné pouze napájecí hodnotě napětí a počtu pólových dvojic. Toto konstatování není úplně správné. Vzorec (1.4) není správně. Matice Parkovy transformace, alias rotace je transponovaná, uvažuje-li se kladný směr otáčení proti směru hodinových ručiček. V přenosu z proudu iq na otáčky ve vzorci (1.13) postrádám integraci. Konstantní proud iq (moment) odpovídá v daném případě lineárnímu rozběhu (zvyšování) otáček.  Na straně 66 se píše o „změně žádané poruchy“. Která porucha je žádaná? Práci by prospěl jiný typ (parametry) motoru, který je konstruován na činnost v oblasti odbuzování. Získala by tak větší rozměr a opodstatnění pro použití funkce odbuzování.
Student bezesporu splnil všechny body zadání. Nad rámec zadání bylo provedeno srovnání vektorového řízení s navrženým NMPC. Provedená srovnání jsou přehledná a rozdíly mezi nimi diplomant popsal a vysvětlil. Předložená práce svědčí o nadstandartním množství provedené práce. V některých částech se již jedná o práci výzkumnou. Diplomant prokázal výbornou znalost řešené problematiky a správně zvolil metody pro řešení zadaných úkolů. Práce celkově svědčí o výborných inženýrských schopnostech diplomanta, navrhuji hodnocení A – 90. Otázky k obhajobě:

1. Vysvětlete indexy k, i a N v kritériu popsaném rovnicí (4.1).
2. Popište komplikace kaskádní regulace které váš způsob řízení odstraňuje. Diskutujte také výhody kaskádního uspořádání.

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 90