Tato bakalářská práce se věnuje automatickému řízení aeroponického systému, který si pan Šimek svépomocí staví. V díle se odráží autorovo zapálení pro dané téma, které se v poslední době díky moderním technologiím rozvíjí.
Díky jasné vizi hned od začátku, dosahuje práce výborné úrovně jak po teoretické tak po realizační stránce. Autor pracoval po celý semestr samostatně (pozn. na semestrální práci měl jiné zadání) a využíval konzultace. Teorii aeroponie, které je věnován možná příliš velký rozsah práce, si autor musel sám nastudovat. Na druhou stranu je propracovaná i část návrhu a realizace, kde se autor zaobírá systémem z hlediska konstrukce, měření, regulace a softwarového vybavení. Tímto je vyvážen fakt, že práce je na bakalářské standardy poměrně rozsáhlá. Při návrhu a realizaci vlastního systému jsou využity převážně běžné komponenty a populární elektronické komponenty pro řízení z důvodu požadavku na co nejmenší cenu.
Pan Šimek prezentoval svou práci i na soutěžní konferenci EEICT, kde získal ocenění. Výstupem práce je aeroponický systém, jehož reálná funkčnost se avšak ověří až po delší době.
Práci hodnotím jako velmi zdařilou a navrhuji A (98b.). Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 98

Pan Šimek se ve své práci zabývá poměrně aktuální problematikou, tzv. aeroponickým systémem pěstování rostlin a jeho řízením. Zadání práce je poměrně komplexní, neboť definuje mimo úvodní rešerše dané problematiky kompletní realizaci zahrnující návrh a implementaci řídicího systému, výběr vhodné instrumentace i vytvoření mechanické konstrukce.
Student ve své práci, v souladu se zadáním, nejprve seznamuje s danou problematikou, popisuje jednotlivé stavové veličiny procesu a uvádí rešerši komerčních řešení včetně jejich předností i nedostatků. Na základě tohoto rozboru pak popisuje návrh mechanické konstrukce, celkovou koncepci systému a dále výběr jednotlivých komponent. Zde mi místy trochu chybí zdůvodnění výběru daných komponent, či porovnání s jinými řešeními. Jinak je tato část práce provedena poměrně kvalitně. Následně je popsána samotná realizace systému, včetně popisu řídicího systému. Pro regulaci teploty student využil lineární PID (resp.PSD) regulátor, který navrhl pomocí nástrojů z prostředí MATLAB. Popis řízeného procesu získal identifikací z přechodové charakteristiky. Vhodně vybral aproximační model a opakovaně provedl experiment. Zde by bylo vhodné uvést, za jakých podmínek byla přechodová charakteristika měřena, zejména s ohledem na okolní teplotu, apod. Identifikace samotná je pak provedena tzv. Strejcovou metodou, ačkoli by bylo nasnadě využít nástroj System Identification Toolbox, když i pro samotný návrh regulátoru využil nástroj v MATLABu. Nicméně je to jen poznámka, nikoli výtka. Další část práce je věnována popisu řídicího software a uživatelského rozhraní. I tato část je provedena poměrně zdařile. Na závěr student provedl kritické zhodnocení své práce s ohledem na ekonomickou i funkční stránku. V případě energetické spotřeby by byla vhodná spíše tabulka s odběrem jednotlivých komponent a výslednou spotřebou, namísto popisu pouze v textu. Rovněž demonstrace ověření funkčnosti řešení, např. ve formě grafů s průběhy jednotlivých veličin, by zasloužila více prostoru.
Rozsah práce i využití literárních zdrojů je odpovídající danému typu práce a komplexnosti zadání. Ačkoli by bylo vhodné zamyslet se nad členěním hlavních kapitol, je práce sepsána v logickém sledu, s minimem překlepů a vhodnou jazykovou formou. Práce je tak po odborné i formální stránce na dobré úrovni a většinu lze považovat za vlastní dílo studenta. Pan Šimek svou prací prokázal dobrou orientaci v dané problematice a zadání splnil v celém rozsahu. Práci tedy doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 93b/A. Otázky k obhajobě:

1. 1. Hodnotu parametru PID (resp. PSD) regulátoru Ki (str.57) uvádíte s přesností na 6 desetinných míst. Má podle Vás v tomto případě taková přesnost smysl?
2. 2. Na straně 60 uvádíte, že nyní je vzorkovací perioda při regulaci teploty omezena periodou vyčítání hodnot z čidla rovnou 2 s a že v budoucnu bude toto čidlo vyměněno za jiné s možností vyčítání po 2 ms. Bude podle Vás toto snížení vzorkovací periody pro daný proces vhodné?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 93