Jiří Jaskowiec se ve své diplomové práci věnuje analýze korelačních délek fázových domén v metamagnetických FeRh nanostrukturách během fázové přeměny. Práce volně navazuje na jeho bakalářskou práci, ve které se diplomant zabýval vývojem experimentální sestavy mikroskopie magnetických sil pro teplotně závislá měření v magnetickém poli a základní analýzou naměřených dat. V předložené diplomové práci vyhodnotil různé přístupy k úpravě a interpretaci dat vhodných pro analýzu změn velikosti fázových domén během magnetické fázové přeměny. Samostatně navrhl a zpracoval analýzu pomocí výškové korelační funkce, která se ukázala jako nejvhodnější metoda pro daný účel. Získané poznatky ohledně vlivu velikosti struktur na charakter koexistence fází budou použity v odborné publikaci. Ve druhé části práce byl demonstrován a testován postup měření stochastické nukleace antiferomagnetických domén v přechlazených FeRh nanodrátech. Cíle práce byly splněny a práci tedy doporučuji k obhajobě s celkovým hodnocením A.

Téma předložené diplmové práce je  relevantní z pohledu aktuálního výzkumu na poli magnetických materiálů a také zvolené metody měření a zpracování dat odpovídají aktuálnímu stavu vědeckého poznání. Cíle byly splněny a dosažené výsledky zasluhují pozornost.
Text je velmi pečlivě vypracován, logicky uspořádán, s minimem překlepů nebo jiných formálních chyb. Je patrné, že autor dobře porozuměl jak teoretickým principům (fázové přechody v magnetických materiálech), tak experimentálním metodám (mikroskopie magnetických sil), byl schopen navázat na předchozí výzkumné aktivity a získat zajímavé experimentální výsledky. Je také zřejmé, že autor odvedl velké množství práce, a to jak během měření, tak při interpretaci měřených dat.
Stran využitelnosti v praxi by bylo dobré srovnat dosažené výsledky s nějakým fyzikálním modelem, tj. například spočtenou korelační délku konfrontovat s teoretickými výsledky pro daný typ vrstvy a její magnetické vlastnosti, pokud je to možné. Je také otázka, zda korelační délka jako taková je nejvhodnějším parametrem pro charakterizaci vzorků tohoto typu, nebo zda by bylo vhodné hledat nějaký jiný (třeba i nový) statistický parametr. To je však podstatně širší problematika přesahující možnosti diplomové práce; v rámci dostupných statistických metod autor zcela jistě prokázal  schopnost naměřená data zpracovat a kvalitativně interpretovat. Otázky k obhajobě:

1. - Jak přesně je možné nastavit teplotu na povrchu vzorku, tj. kde je umístěno teplotní čidlo a jaký je vliv teplotního gradientu ve vzorku?
2. - Proč byla pro statistickou analýzu použita funkce HHCF a ne například PSDF, která nese stejné informace, ale je snáze využitelná pro fitování (tj. jednotlivé hodnoty nejsou získány z různého množství dat)?
3. - Do jaké míry ovlivní fázový přechod topografii vzorku? Bylo by možné srovnat to s magnetickými měřeními?
4. - Co by měl popisovat „ideální statistický parametr“, tak aby bylo možné srovnat naměřené výsledky s teoretickými modely chování studovaných materiálů při fázovém přechodu?