Student se v rámci diplomové práce aktivně podílel na realizaci experimentů směřujících k přípravě grafenových nanostruktur ovlivněných ionty o nízké energii  vhodných k přípravě senzorů. V rámci diplomové práce byly litografickou metodou připraveny zlaté elektrody, které při pokrytí CVD grafenem umožnily dvou bodovou metodou měření jeho transportních vlastností. Měření bylo prováděno zejména v UHV podmínkách, kde byla také studována interakce grafenu s ionty argonu a dusíku, Ga. Takto modifikované grafenové vrstvy byly také studovány užitím metod SEM, XPS a Ramanovou spektroskopií. Výsledky budou využity při dalším studiu senzorů na grafenovém základě. Práce studentka byla intenzivní, samostatná a přesahovala rámec zadání. Proto lze konstatovat, že student splnil všechny úkoly zadání. Projevoval nadměrný zájem o danou problematiku a při práci si počínal snaživě.

Diplomová práce se zaobírá možností modifikace grafénu interakcí s nízkoenergetickými ionty. Práce je rozdělena do tří částí. V první jsou popsány známé vlastnosti grafénu a základní (v práci použité) metody používané k jeho studiu. Druhá část shrnuje známé výsledky modifikace grafénu nabitými částicemi. Třetí část popisuje experimenty provedené v rámci diplomové práce.
Za základní nedostatek diplomové práce považuji nepřesné popisy použitých experimentálních metod, což komplikuje následnou analýzu naměřených dat a pochopení prezentovaných výsledků.  Experimentální metody a výsledky jsou obsahem níže uvedených konkrétních připomínek a otázek pro zodpovězení během obhajoby. Kvalitu práce nadále snižují překlepy a špatný popisek u jednoho z obrázků (15).
Kvalitně provedená rešerše a výběr a použití zdrojů z odborné literatury naopak poukazují na autorovo dobré pochopení problematiky. Při analýzách experimentálních výsledků jsou informace z literatury vhodně aplikovány. Práce kombinuje několik odlišných experimentálních metod, jejichž principy a důležité aspekty autor správně vystihl. Výsledky různých metod jsou v práci navzájem citlivě korelovány, aby celkové závěry neobsahovaly rozpory. Práce splnila cíle definované v zadání. Tyto vlastnosti dle mého názoru převyšují negativa zmíněná v předchozím odstavci, a proto doporučuji diplomovou práci k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. 1. V popisu experimentálních metod je uveden základní princip mikroskopie atomárních sil (AFM) s tím, že mikroskop může pracovat v kontaktním a bezkontaktním módu. V práci jsou ale obrázky zobrazující detekci laterárních sil. Tato metoda je v úvodním popisu zcela opominuta. Barvy použité v obrázku 33 nejsou nijak kalibrované – proč? Čemu která barva odpovídá?
2. 2. U Ramanovy spektroskopie je chybně uveden typ měřicího přístroje (NTEGRA Spectra je AFM mikroskop), těžko se pak vyhodnocují naměřená spektra, když není jasné, jakým způsobem byla získána. Byla excitace a detekce rozptýleného záření provedena skrz optický mikroskop nebo jinak? Jak velká je stopa excitačního laseru na vzorku? Jaký je výkon dopadajícího excitačního záření na vzorek?
3. 3. Při ozařování vzorků byl kontinuálně měřen jejich elektrický odpor multimetrem. V práci chybí popsání typu multimetru. Multimetry při měření elektrického odporu přikládají na měřený objekt elektrické napětí, které závisí na konkrétním typu a použitém rozsahu. Je možné toto napětí odhadnout? Nemá toto napětí (a jím indukované elektrické pole, elektrický proud vzorkem a zahřívání vzorku) vliv na výsledky modifikace grafénu ionty?
4. 4. Ramanova spektroskopie ukazuje výraznou degradaci po modifikaci zejména dusíkovými ionty. Naznačené úplné odstranění grafénu je konfrontováno s výsledky XPS. Ta však byla měřena na jiných vzorcích, které prošly i mírně jiným procesem (např. žíhání před modifikací, opakované expozice, celý proces ve vakuu). Jak je tedy možné tyto výsledky navzájem porovnávat? K analýze výsledků by bylo také velmi vhodné poskytnout rozměry excitačních stop/ploch laseru Ramanova spektroskopu a rentgenového svazku u XPS – je v obou případech zkoumaná oblast porovnatelně veliká?