Student se v rámci bakalářské práce aktivně podílel na návrhu zdroje atomů Zn a Sn sloužících k studiu růstu oxidových nanostruktur. V rámci bakalářské práce byly provedeny dva návrhy specializovaných efuzních cel, kdy byl při konstrukci užit nový typ SiC vlákna. Během práce byly vyhotoveny 3D modely a kompletní 2D výkresové dokumentace, které sloužily k výrobě zdrojů atomů. Práce studenta byla intenzivní a snaživá. Proto lze konstatovat, že student splnil všechny úkoly zadání. Projevoval nadměrný zájem o danou problematiku.

Bakalářská práce Stanislava Horáka se zabývá vývojem efuzních cel pro depozici zinku a cínu. V podstatě se dá rozdělit na dvě části – rešeršní studii možností depozice uvedených materiálů a popis zkonstruovaných napařovacích cel. Teoretická část je značně obsáhlá a prospěla by jí jistá střízlivost. Student se odkazuje na 68 prací, jejich popis je však často vágní a zasloužil by si být detailnější. Méně je někdy více (s tím souvisí i větší počet chyb v citacích, např. v [9] kde se studentovi podařilo nenapsat správně ani jednoho ze tří autorů). Po formální stránce bych práci vytkl neuvěřitelné množství překlepů, které je v době aktivních korekturních nástrojů nepochopitelné. Občas se v textu vyskytne podivný výraz („vazebná molekulová energie molekuly“) nebo špatný odkaz na obrázek (str. 33, 35). Z praktické části je zřejmé, že student se podrobně zabýval variantami konstrukce napařovacích cel a výsledné návrhy by měly splňovat na ně kladené požadavky. Přes uvedené výhrady práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Popis techniky RHEED na str. 4 je, mírně řečeno, vágní a poněkud nejasný. Můžete prosím její princip lépe vysvětlit?
2. V textu se míchá dohromady vyjádření toku atomů ve svazku a tlak. Jaký je mezi těmito dvěma veličinami převodní vztah?