Student se v rámci bakalářské práce aktivně podílel na návrhu zdroje atomů uhlíků sloužící k studiu  růstu grafenové vrstvy. V rámci bakalářské práce byly provedeny simulace optimálních trajektorií elektronů v programech Simion a EOD, které slouží k lokálnímu ohřevu HOPG elementu. Následně byl vyhotoven 3D model a 2D výkresová dokumentace, která sloužila k výrobě zdroje atomů. Práce studenta byla intenzivní a snaživá. Proto lze konstatovat, že student splnil všechny úkoly zadání. Projevoval nadměrný zájem o danou problematiku.

Cílem této práce bylo zkonstruovat, vyrobit a otestovat zdroj atomárního svazku uhlíku. První dva cíle se podařilo realizovat. Testování zdroje nebylo realizováno, pravděpodobně v důsledku větší časové náročnosti návrhu a simulace zdroje, než bylo původně očekáváno. V práci jsou uvedeny výsledky simulací elektronového svazku a šíření tepla, které byly z části realizovány ve spolupráci s dr. Zlámalem. Autor podrobně v textu rozebírá možné chování atomárního zdroje a navrhuje originální konstrukční řešení. Kromě této praktické části je v práci uvedena podrobná rešerše různých metod přípravy grafenu. Vzhledem k rozsahu konstrukčních prací, samostatné, aktivní a tvůrčí činnosti autora považuji tuto práci za velmi zdařilou, doporučuji ji k obhajobě a i přes nedokončené testování zdroje navrhuji hodnocení stupněm A. Otázky k obhajobě:

1. Na straně 40 je uvedena teplená vodivost jednotlivých grafenových vrstev a předpokládá se, že tato vodivost je stejná i pro podélný směr v grafitovém terči. V kolmém směru se předpokládá, že vodivost je více jak 200 krát menší. Je tento těžko uvěřitelný předpoklad správný? Z výsledku simulace teplotního pole je pak provedeno konstrukční opatření snižující přenos tepla na držák terče. Pokud by tepelná vodivost nebyla tak rozdílná, jak by se toto konstrukční opatření změnilo?