Pan Bábik splnil zadání bakalářské práce ve všech jednotlivých bodech. Osvojil si teoretické základy metody rozptylu nízkoenergiových iontů a naučil se samostatně pracovat na spektrometru Qtac 100. Analyzoval několik zásadních vzorků grafenu a výsledky jeho analýz byly úspěšně využity v optimalizaci technologie výroby CVD grafenu na domácím pracovišti. Nadto provedl srovnávací analýzy grafenových vzorků s komerčně dostupným produktem. Účastnil se výroby a přenosu CVD grafenu na cílový substrát.
Autor práce při řešení zadání projevil dobrou orientaci v literatuře a prokázal schopnost komunikace s odborníky na růst grafenu, pracoval samostatně a iniciativně. Absolutní kvantifikace kontaminací pomocí měření kalibračních vzorků nebyla provedena. Kvantifikace kontaminací železa a cínu byla stanovena relativně vzhledem k dříve publikovaným výsledkům, což bylo z pohledu optimalizace technologie výroby a přenosu grafenu dostačující.

Bakalářská práce Pavla Bábíka se zabývá analýzou nečistot na grafénu pomocí rozptylu nízkoenergiových iontů. Práce je pěkně zpracována, čtení narušují jen občas nepřesná vyjádření („hodnota rozpustnosti měděné fólie“) a několik nedoladěných nepřesností v textu (na Str. 4 odkaz na 1.2 místo 1.3, str. 5 nevysvětlené veličiny v rovnici 1.1). S tvrzením „z rovnice 3.16 lze kvantitativně určit složení vzorku“ se nemohu ztotožnit. Popis os u grafů by mohl být ve stejném jazyce jako práce (zejména s ohledem na fakt, že grafy nejsou přejaté, Obr. 4.3 atd.). V sekci „Literatura“ student zbytečně používá data a značení vztahující se k online zdrojům, přestože citované zdroje online nejsou. Z práce je zřejmé, že student vhodně plánoval experimenty a vyvozuje z nich relevantní závěry. K jednoduchému čtení a orientaci v experimentální části by výrazně pomohla tabulka shrnující jaký vzorek byl měřen a dosažené výsledky (stejné názvy podkapitol u různých vzorků moc přehlednosti nepřispívají). Uvedené výtky nejsou nijak závažné, práce se mi líbila a doporučuji ji k obhájení. Otázky k obhajobě:

1. V práci se opakovaně tvrdí, že odprašováním dojde k odstranění grafénu s odkazem na spektra před a po této proceduře (např. Obr. 4.2, 4.5), navíc s poznámkami v textu „spektrum po odprášení obsahuje ještě malé množství uhlíku“. Nezasvěcenému však připadají píky C v obou spektrech stejné, a tudíž se nabízí otázka co Vás k tomuto závěru vede?
2. Jaký je princip čištění vzorku atomárním kyslíkem?