Předkládaná práce se zabývá studiem energiových přechodů v plazmatu vybuzeném pomocí elektromagnetického záření o vysoké plošné hustotě výkonu. Takové plazma je zdrojem záření pro spektroskopii laserem buzeného plazmatu (LIBS). Pro splnění cílů ve stanoveném rozsahu bylo nutné nejprve nastudovat techniku LIBS a způsoby charakterizace plazmatu, tyto informace jsou věcným obsahem úvodních kapitol. Znalosti nabyté v teoretické části jsou aplikovány na experimentální data, dále student pojednává o použité aparatuře a vzorcích, na nichž bylo prováděno měření. Parametry plazmatu byly vyhodnoceny v prostředí Matlab, což je v souladu se znalostmi, jež by měl student ovládat. Výsledky dosažené v rámci měření jsou podrobné, mírně však chybí jednoznačný závěr. Tento nedostatek je kompenzován popisem metody, která umožňuje naměřené hodnoty opravit a tímto popsané nepříznivé jevy samoabsorpce částečně vyloučit. Bakalářská práce je logicky uspořádaná a systematická. Grafická stránka práce je na adekvátní úrovni. Předložená práce splňuje po věcné i formální stránce požadavky kladené na tento druh prací, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Autor se v práci věnuje problematice vlivu vybraných experimentálních faktorů na výslednou intenzitu spektrálních čar získaných metodou spektrometrie laserem buzeného plazmatu. V úvodní části práce je v adekvátním rozsahu popsán mechanismus vzniku laserem buzeného plazmatu a možnosti studia jeho emisního spektra. Autor se věnuje vlastnostem plazmatu jako je elektronová hustota a teplota a vliv těchto vlastností na intenzitu a tvar spektrálních čar. V textu je odkazováno na adekvátní literaturu. Samostatná kapitola je věnována popisu optické hustoty plazmatu a jejímu vlivu na samoabsorpci vybraných spektrálních čar. V experimentální části autor popisuje míru samoabsorpce v závislosti na vybraných experimentálních parametrech resp. na volbě spektrálních čar. Výsledky jsou prezentovány v poměrně nepřehledných grafech. Častým jevem je rozsah os zvolený tak, že minimální a maximální body vystupují z grafu. Na rozdíl od teoretické části práce se v experimentální části vyskytuje velké množství překlepů, nesrozumitelných formulací a gramatických chyb. Interpretace výsledků je ztížená nejasnými trendy v grafech a relativními směrodatnými odchylkami měření v řádech desítek procent, přesto student vyslovil několik odvážných závěrů, jejichž správnost nejsem schopen na základě prezentovaných dat posoudit. Vzhledem k náročnému tématu práce a šířce zkoumaných experimentálních parametrů, i přes drobné výhrady hodnotím práci stupněm velmi dobře. Otázky k obhajobě:

1. Jak interpretujete nízké hodnoty samoabsorpčního koeficientu prezentované v práci?