Téma diplomové práce Lukáše Kachtíka bylo zaměřeno na použití nově instalovaného transmisního elektronového mikroskopu. Podle očekávání se tak musel potýkat s technickými problémy a zejména s limitovaným časem, který mu byl na přístroji dán k dispozici. Ten využil beze zbytku efektivně, takže měl k dispozici dostatek dat, která se mu podařilo kriticky (přes značnou obtížnost) interpretovat. Výsledkem jeho práce je poměrně obsáhlý text, který vznikal v dostatečném předstihu před odevzdáním a reflektuje současný stav Lukášových znalostí. Výraznější korekce textu jsem nedělal, i s ohledem na své omezené znalosti problematiky, zjevně však nebyly ani třeba. Těší mne, že Lukáš bude pokračovat v postgraduálním studiu.

Diplomová práce pojednává o konstrukci, základních módech a možném použití TEMu s užším zaměřením na TEM FEI Titan s korektorem sférické vady instalovaný na CEITECu VUT.
Základní principy a techniky jsou vysvětleny velmi přehledně a srozumitelně.
Z daného textu je cítit, že autor práce na mikroskopu skutečně pracoval a neopisuje pouze manuál daného přístroje.
V kapitole věnující se krystalografické teorii se nacházi chyba ve značení u rovin zlata i germania.
U plošně centrované mřížky fcc jako je zlato či germanium v difraktogramu chybí zakázané reflexe, pro které platí, že jejich indexy h,k,l jsou kombinace lichých a sudých čísel. Tudíž v této soustavě nemohou existovat roviny {100} a {110}, ale jen jejich správné zápisy {200} a {220}, což lze vidět jako rozpor v tabulce 3.1. Toto však nemá vliv na další výpočty v práci.
Graficky je práce zpracována excelentně. Použití typografie a kvalitní grafiky staví tuto práci silně nad průměr dnešní doby.
Práce je po vědecké obsahové stránce zhotovena velmi pečlivě, přesto se však autorovi nevyhnulo pár nepřesností a omylů – popis obrázku 3.6 nekoresponduje s údaji přímo v obrázku, stejně tak údaje v tabulce 3.4 a v textu nad ní. Dále autor mylně užívá rozměr zorného pole v délkové jednotce a ne plošné. Na straně 59 je hovořeno o rovině se vzdáleností 200 pm, což má býti 204ppm a {200}, ne jak je mylně uvedeno {110}. Lehké rozvlnění na hranici zlaté částice na obr. 3.17 je způsobeni ne zcela vykorigovanou sférickou vadou. Otázky k obhajobě:

1. 1.) Jak ovlivňuje uhlíková membrána difraktogram částice, jež na ní leží?
2. 2.) Jaká je přesnost zvětšení v modu STEM a TEM pro mikroskop Titan?