Prvú časť práce tvorí teoretický úvod do interferenčnej mikroskopie, epiteliálno-mezenchymálneho prechodu a použitých metód popisnej štatistiky. Študentka všeobecne zvládla rešeršnú časť. V tejto časti sú však použité obrázky s nízkym rozlíšením (napr. obr. 1.1-1.3, 2.5, 2.6) a v niektorých obrázkoch chýba preklad popisu z českého jazyka (napr. obr. 1.3-1.5). 
Druhá časť práce pozostáva z experimentu, popisu analýzy dát a formulácií záverov. Študentka  pod vedením zvládla nastavenie multimodálneho holografického mikroskopu a taktiež získanie a spracovanie kvantitatívnych fázových obrazov. Samostatne pracovala na analýze výsledkov a vyvodení záverov. Ako nedostatok tejto časti práce by som uviedla občasné neodborné vyjadrovanie. Priestor pre zlepšenie by bol aj v interpretácii výsledkov a ich formulácii.
Z formálneho hľadiska práca obsahuje viacero gramatických chýb a preklepov. Formátovanie dokumentu je niekedy nejednotné a spôsobuje neprehľadnosť. Aj napriek vyššie uvedeným nedostatkom je práca zrozumiteľná a výsledky majú značný prínos v oblasti aplikácií holografickej mikroskopie. Študentka aktívne konzultovala problematiku a s usmernením vždy dospela k riešeniu konkrétneho problému. Študentka splnila všetky požiadavky a ciele zadania práce. Prácu preto doporučujem k obhajobe s výsledným hodnotením dobre/C.

Bakalářská práce „Sledování dynamiky buněčné linie v multimodálním holografickém mikroskopu v transmisním módu“ je rozdělena do 7 kapitol. Prvních 5 kapitol je teoretická část zpracovaná na základě dostupné literatury, pouze 6. kapitola je věnována provedenému experimentu a jeho vyhodnocení a 7. kapitolu tvoří závěr.
Kapitoly 1 a 2 se věnují interferenční mikroskopii a v experimentu použitému multimodálnímu holografickému mikroskopu. V kapitole 3 jsou uvedeny vzorce pro parametry, které byly ze získaných dat vyhodnocovány. V další kapitole je pak biologický popis epiteliálně-mezenchymálního přechodu (EMT). Bohužel, zde ani v následujících částech není vysvětleno, proč byl pro sledování dynamiky buněčné linie zvolen právě tento experiment. V kapitole 5 je popis běžných statistických metod, které byly použity pro vyhodnocení provedeného experimentu.
Celá teoretická část je zpracována velmi nedbale a obsahuje množství chyb (chybné užití čárek v souvětích a překlepy).Použité formulace jsou často neobratné a nepřesné. Citované zdroje jsou nezvykle řazeny. Chybné jsou odkazy na některé obrázky a tabulky (např. odkazovaný obr.2.8 a tab.3.1) a číslování vzorců ve 3. kapitole. Po grafické stránce práce také není příliš zdařilá (špatně vložený obr.1.5, nepřiměřeně velké popisky v obr.2.4). Ačkoli je práce psaná ve slovenštině, v některých obrázcích (obr. 1.3-1.5) jsou české popisky. Popisky u obrázků jsou nedostatečné a nejsou vysvětleny použité zkratky (např. obr. 1.3 a obr. 2.1). V obrázku 1.4 jsou kondenzory dokonce označeny jako kondenzátory.
Kapitola 6 popisuje provedený experiment, uvádí postup při analýze získaných dat a dosažené výsledky. Provedený experiment je dle mého názoru velmi zajímavý a bylo v něm dosaženo výsledků využitelných pro další výzkum. Jak samotný experiment, tak analýza dat i dosažené výsledky jsou však v práci popsány velmi stručně. Rozsáhlejší by také mohla být obrazová dokumentace experimentu.
Vzhledem k dosaženým experimentálním výsledkům hodnotím práci jako uspokojivou (D). Otázky k obhajobě:

1. V části 2.2 je uvedeno: „Achromaticita interferometra je zaistená použitím difrakčnej mriežky Leithovho návrhu a správnym nastavením výstupného uhla β.“ Můžete toto tvrzení vysvětlit/opravit?
2. Pro parametr kruhovitost se obvykle používá anglické circularity. Roundness - kulatost je označení pro parametr počítaný jinak. Uveďte prosím vzorce pro oba tyto parametry a objasněte, který z parametrů používá software Q-PHASE.
3. Jak velký statistický soubor byl použit pro vyhodnocení provedeného experimentu?