Diplomová práce pojednává o komunikacích ve vícepruhovém uspořádání 2+1 v ČR a zahraničí. Zaměřuje se především analogii tohoto typu uspořádání v našich poměrech, tedy na úseky komunikací I. tříd se zvětšeným počtem jízdních pruhů pro pomalá vozidla do stoupání. Součástí práce je ověření některých dopravních charakteristik dopravního proudu včetně porovnání s klasickými dvoupruhovými komunikacemi, zejména z pohledu:
úsekových rychlostí; možnosti předjíždění; nehodovosti a závislosti podélného sklonu.
Práce si klade za cíl zhodnocení zkušeností ze zahraničí a dosažených výsledků z tuzemských komunikací pro možnosti aplikace uspořádání 2+1 v České republice.