Diplomant při řešení zadání objevil chybu ve výpočtu koeficientů vad programu EOD, která zpomalila jeho práci. Nevěnoval tak dostatečnou pozornost různým možnostem návrhu čočky pro dynamickou fokusaci, jak je požadováno v zadání. Pokusil se však prozkoumat i jiné varianty umístění této čočky, které by byly použitelné pro litograf s tvarovaným svazkem.

Student pracoval samostatně a prokázal velmi dobrou schopnost interpretace získaných výsledků.

Diplomová práce Viktora Badina je věnována studiu elektronové optiky vychylovacích soustav včetně jejich primárních vad a možností jejich korekce. Jako vhodný optický systém, na kterém jsou dosažené závěry pomocí simulací předvedeny, je zvolen elektronový litograf Tesla BS600. Práce navrhuje různé varianty praktického uspořádání korekce s využitím stávajících nebo přidaných optických prvků.
    V první kapitole je přehled základní teorie elektronové optiky a optických prvků. Motivace ke studiu vad vychýlení a jejich korekce v elektronovém litografu obecně a následně i v případě daného systému plyne z druhé a třetí kapitoly. Ve čtvrté a páté kapitole jsou nejprve zmíněny možnosti eliminace některých vad vhodným nastavením deflektorů, zejména jsou pak popsány možnosti dynamické korekce zklenutí pole a astigmatismu, a to pomocí buď magnetických, nebo elektrostatických korekčních prvků. Právě v těchto dvou kapitolách se nejvíce projevují autorovy tvůrčí schopnosti.
    Pro korekci uvedených dvou vad autor předkládá několik možností. Napětí a proudy dynamických fokusačních prvků určuje jednak pomocí funkce v programu EOD, jednak výpočtem aberačních integrálů. Druhá možnost je sice založena na postupu, který publikovali Zhu, Liu a Munro, autorův přínos je zde v odvození relativistických vztahů. V případě elektrostatické korekce zklenutí pole pan Badin předkládá různé varianty realizace. V případě korekce astigmatismu jsou srovnány výpočty pomocí fitování aberačního polynomu a opět pomocí aberačního integrálu. Je provedena diskuse vlivu geometrických vad  ve srovnání s chromatickými vadami.
    Diplomová práce je psaná anglicky. Stylistickou a jazykovou úroveň považuji za výbornou; v textu se občas vyskytují drobné chyby, např. nesprávná interpunkce (hlavně v úvodní kapitole), volba nevhodných typů minulého času, psaní mezery mezi číselným údajem a jednotkou, když jde o adjektivum, občasný nesprávný člen, několik překlepů v textu i ve vzorcích. Tyto drobné nedostatky   příliš nebrání plynulému vnímání textu.
    Některé skutečnosti jsou konstatovány bez odkazu na literaturu nebo bez upozornění, že budou nakonec odvozeny nebo uvedeny: definice (z) za rovnicí (1.28), vztah (4.3) a podobně i (4.26).
    Grafická úprava práce a její sazba je na vynikající úrovni.
    Z práce je zjevné, že autor rozumí danému problému a je schopen nabyté vědomosti využít jednak k vlastnímu tvůrčímu bádání, a jednak ze získaných výsledků vyvodit prakticky důležité závěry. Otázky k obhajobě:

1. 1. Jaký je rozdíl mezi pojmy vada (např. astigmatismus) a koeficient vady (např. koeficient astigmatismu)?
2. 2. Jak se také označuje deflektor „s ekvivalentní výchylkou ve směrech x a y “ (str. 21 nad vzorcem (1.39))?
3. 3. Jak byste v daném případě zjistil, že zklenutí pole a astigmatismus se z geometrických vad nejvíce podílejí na deformaci a zvětšení stopy?
4. 4. V práci se pracuje s veličinami označenými jako  a . Jaký je mezi nimi rozdíl; jsou rovnice (4.9) až (4.12) v pořádku?
5. 5. Jsou uzavřené křivky na obrázcích 4.3 a 5.4 skutečně elipsy?
6. 6. Nebylo by lepší zavést definici koeficientu kf (text nad vztahem 4.12) už v rovnici (4.11)? Je vhodné označovat změnu trajektorie, kterou tento koeficient určuje, jako zklenutí pole? (Podobně v podkapitole 5.2.1.)
7. 7. Jak jsou vypočteny hodnoty v posledních sloupcích tabulek 4.2 a 5.5?
8. 8. Budou získané poznatky využity na konkrétním přístroji?