Studentka prokázala schopnost samostatné a systematické práce na zadaných úkolech. Její schopnost interpretovat dosažené výsledky a práce s vědeckou literaturou byly na tak vysoké úrovni, že by tato práce mohla konkurovat i většině diplomovým pracím. Z těchto důvodu doporučuji práci k obhajobě s výslednou známkou A.

Bakalářská práce Gabriely Olivíkové se zaměřuje na depozici cínem dopovaného oxidu inditého (označovaného jako ITO). Patrně se jedná se o první přípravu a komplexní studium tohoto materiálu na ÚFI. Formálně je práce rozdělena do 3 stěžejních částí. Nejprve jsou popsány elektrické a optické vlastnosti a možné metody přípravy ITO. Je také diskutován vliv volby výrobní metody na studované vlastnosti materiálu. Následuje část, ve které jsou popsány všechny experimentální metody použité k přípravě a studiu materiálu, a v poslední části jsou uvedeny experimentálně zjištěné transportní, optické, chemické a mechanické vlastnosti vyrobených vzorků ITO.

Protože ITO se jako materiál těší velkému zájmu akademické i komerční sféry, jsou jeho vlastnosti dobře známy; toho autorka plně využívá a každý popsaný fakt opírá o odbornou literaturu. Rovněž všechny naměřené výsledky jsou porovnány s dostupnou literaturou. Práce tak obsahuje 95 referencí.

V práci autorka prokázala velkou schopnost interpretace naměřených výsledků a vyvozování závěrů. Po stylistické a formální stránce je práce zpracována velmi kvalitně, nevyskytují se v ní překlepy nebo pravopisné chyby.

Mé výtky k prezentované bakalářské práci jsou jen minimální:
1.)    Na straně 19, v odstavci 3.1.1 se depoziční aparatura známá jako Kaufman označuje za „ultravysokovakuovou“. Svým pracovním tlakem však aparatura spadá do kategorie „vysokovakuových“.
2.)    V kapitole 2 je pro označení koncentrace nosičů náboje použito 3 různých písmen - „n“, „N“ a „n s indexem e". Písmen „N“ a „n“ je v téže kapitole také použito k označení komplexního indexu lomu a jeho reálné části.
3.)    V seznamu použité literatury v referenci 19 chybí příjmení 2. autora.
4.)    Použitý styl referencí elektronických zdrojů (jen datum a odkaz) se mi zdá až přehnaně minimalistický.

Na základě všeho výše uvedeného hodnotím tuto práci klasifikačním stupněm „výborně / A“. Otázky k obhajobě:

1. Z práce je zřejmé, že byly připraveny a studovány vzorky ITO různé tloušťky. A tato tloušťka se "volila" dobou po kterou probíhala depozice. Kolik vzorků bylo připraveno při jednotlivých depozicích? A jak je to s reproducibilitou naměřených výsledků?
2. Na straně 32 je zmíněna krystalografická orientace zrn ITO (222). V literatuře je kromě orientace (222) často také uváděna orientace (400). Proč zde není dodrženo pravidlo úpravy Millerových indexů na celá nesoudělná čísla, tedy (111) a (100)?
3. Na straně 4 zmiňujete úlohu kyslíkových vakancí na vodivost ITO. Mohla byste podrobněji (kvalitativně) popsat jakým způsobem kyslíkové vakance v ITO přispívají k elektronové a iontové vodivosti ITO?