Diplomová práce pana Marka Vaňatky se zabývá aktuálním tématem kontroly  vortexových stavů v magnetických mikro- a nanodiscích. Experimentální práce je založena na elektrické detekci vortexových stavů za využití jevu anizotropní magnetorezistence. Změřené závislosti jsou srovnány s mikromagnetickými simulacemi a doplněny o komplementární měření pomocí mikroskopie magnetických sil a Kerrovy mikroskopie. Pan Marek Vaňatka v průběhu celého studia pracoval neúnavně, s nadšením a aktivním přístupem. S potěšením konstatuji, že splnil všechny cíle zadání, diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A.

Magisterská práce Bc. Marka Vaňatky s titulem “Studium vortexových stavů v magnetostaticky svázaných magnetických nanodsicích”, vypracována na Ústavu fyzikálního inženýrství (Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství) pod vedením Ing. Michala Urbánka, PhD. se zabývá studiem kontrolované generace vortexových stavů.

Samotná práce je rozdělena vpodstatě do čtyř základních částí:
(i)           Úvod k prvníčásti dává čtenáři svižný přehled základní fyziky k porozumění a uvedení do problematiky magnetických vortexů. Autor elegantně vkládá problematiku vortexů do kontextu trendů v současném vývoji, což je proloženo celou řadou citací, jež ve čtenáři zanechávají pocit, že autor je s danou problematikou dobře seznámen. Je zřejmé, že jedním z hlavních problémů úvedené tématiky je náhodná generace vortexových stavů. Toto je poměrně snadno narušeno systematickými defekty při litografické výrobě disků. Hlavním cílem této práce je kontrola cirkulace magnetizace pomocí magnetostatických sil mezi dvěma sousedícími disky. K úspěšné demonstraci tohoto konceptu je však zapotřebí perfektně zvládnout samotnou výrobu z výše uvdených důvodů.
(ii)           Ve druhé části jsou uvedeny metody k výrobě disků na Ústavu fyzikálního inženýrství. Každá metoda je velmi pěkně ilustrována a zdokumentována nejlepšími dosaženými výsledky. Je zjevné, že za celou výrobou je obrovské množství práce a času, který by určitě nepokryly jen občasné odpolední návštěvy laboratoře.
(iii)          Třetí část se zabývá detekcí cirkulace magnetizace ve vortexech. Jako metdoy jsou uvedeny magnetická atomární silová mikroskopie (MFM) a transportní metoda využívající anisotropní magnetorezistence, která se zdá ke sběru masivní statistiky ideální. Tato metoda je inspirována prací publikované v roce 2014 skupinou z japonské Fukuoky.
(iv)          Závěrečná část nejprve uvádí výsledky mikromagnetických simulací a jejich interpretaci. Z popisu pod obrázkem 5.1 a ani z textu však není zřejmé, jak bylo výsledků Simulace 1 a Simulace 2 dosaženo. Z textu se pouze domnívám, že stochasticky ze dvou simulací se vortex nukleuje z S-stavu při dvou rozdílných polích. V návaznosti na vypočtené výsledky autor práce nachází nesrovnalosti při interpretaci dat ve zmiňovaném článku a nabízí své vlastní řešení. Představená metoda detekce cirkulace magnetizace je však zdůvodněna uspokojivými simulacemi a měřením několika experimentálnimi metodami.Obrovskou předností celé práce je to, že je napsána v anglickém jazyce a to na velmi solidní úrovni. Z celého textu jde vidět, že se autor v této práci neučil psát v technické angličtině, což by bylo pro obdobnou práci běžné, ale že již má s psaním delších textů psaných v anglickém jazyce zkušenost. Práce je systematická a po formální stránce je práce uspořádána přehledně. Je použito několik komplementárních experimentálních metod a celý experiment je navíc podložen mikromagnetickými simulacemi. Rozsah a záběr odvedené práce plně splňuje zadání, dokonce i přesahuje nároky na magisterskou diplomovou práci. Otázky k obhajobě:

1. - Je přeškálování osy pro vypočtené mapy magnetizace disku o průměru jednoho mikrometru zdůvodnitelné z hlediska energií zahrnutých v tomto procesu? Je zde důvod, proč by měl tvar vypočtené křivky zůstat kvalitativně nezměnen? V budoucnu bude pravděpodobně nezbytné provést větší rozsah simulací.
2. - Rozpor s prací Cui et al. je vpodstatě skryt v mechanismu nukleace vortexového stavu. Zatímco výše uvedená práce předpokládá, že vortex se nukleuje z C-stavu, tato práce uvádí, že je tak díky přítomnosti S-stavu. Toto je podpořeno rekonstrukcí signálu z Kerrova rastrovacího mikroskopu. To je ovšem kvůli optickému rozlišení ukázáno pro disk daleko větších rozměrů, t.j. 8 mikrometrů. Z tohoto důvodu by bylo důležité prokázat přítomnost S-stavu i v menších discích. Je toto proveditelné v laboratorních podmínkách na ÚFI bez použití synchrotronových technik? Např. MFM či MFM v kombinaci s rozřezaným diskem pomocí FIBu.
3. - Je z technického hlediska možné kontrolovat teplotu vortex pomocí Joulova tepla generovaného vyšším měřícím proudem (nad 500 mikroampérů)?
4. - Je možno měřit cirkulaci disku pomocí Kerrova jevu, např. posunout střed střed laserového svazku mimo centrum disku?