Cílem práce je návrh systému ke kontrole rozměrů transportních nosičů skelných vláken. Student provedl rešeršní průzkum detekčních systémů vhodných pro rozměrovou kontrolu ocelových konstrukcí. Navrhnul metodiku hodnocení stavu transportního nosiče a vypracoval dokumentaci k realizaci zkušební varianty měřicího systému. Nad rámec zadání provedl student první testovací měření v simulovaných provozních podmínkách.

Petr Vodička přistupoval k řešení problematiky bakalářské práce zodpovědně a aktivně. Práci hodnotím známkou velmi dobře/B a doporučuji k obhajobě.

Bakalářská práce pana Petra Vodičky se věnuje návrhu měřícího systému na kontrolu deformací transportních nosičů pro výrobu skelných vláken. Práce je členěna do osmi částí. V krátkém úvodu je srozumitelně podána motivace práce. V druhé kapitole je uvedena rešerše bezkontaktních senzorů, která je přehledně dělena do několika částí. Jsou zde popsány typy a principy indukčních, ultrazvukových a optických senzorů. Třetí kapitola se věnuje popisu moderních systémů pro kontrolu rozměrů 3D objektů. Popisu poškození transportních nosičů a jejich použítí je věnována čtvrtá a pátá čast práce. Pozornost je soustředěna na dokumentaci a hodnocení jednotlivých poškození, které vznikají jejich používáním. Jako nejvýznamnější je zvolena deformace bočních trubek rámu. Hlavní části bakalářské práce jsou kapitoly šest a sedm, ve kterých je navržena metodika měření rozměrů transportního nosiče. Též byl vhodně zvolen optický triangulační senzor. Také byl vytvořen konstrukční návrh měřícího systému, jehož princip byl experimentálně testován. Práce obsahuje dvě přílohy: technický list senzoru a výkresovou dokumentaci pro výrobu měřící brány. Práce je logicky dobře uspořádána. Diplomant vhodně stanovil potřeby pro navrhovaný měřící systém, využil 3D CAD pro kompletní návrh systému a vytvořil tak kompletní řešení, které je vhodné pro praktické využití. Diplomant nastudoval česky i anglicky psané publikace týkající se problému a citacemi pokryl zdroje, ze kterých vychází. V kapitole sedm by bylo dobré rozvést volbu obslužné elektroniky senzoru a použitý měřící software. Také cena těchto položek by měla být zvažována při volbě senzoru. Práci bych vytkl i grafické a typografické nedostatky. A to: méně kontrastní obrázky (obzvláště v začátku práce), nejednotnosti v popiscích obrázků (viz obr. 31 a 33), kóty a obrysy stejné tloušťky (výkres sestavy), předložky na koncích řádků. Z celkového hlediska považuji práci za velmi dobrou. Otázky k obhajobě:

1. Popište detailněji funkci 3D scaneru, který využívá triangulační linku. Jak lze takovou linku vytvořit?
2. Bylo zvažováno použití i jiných senzorů? Pokud ano, jaké byly jejich nevýhody?
3. Co lze naprogramovat na použitém senzoru (viz str. 29)? Rozveďte zpracování dat ze senzoru. Jaký program byl použit na analýzu měřených dat?