Zita Salajková pracovala na tématu balancujícím mezi fyzikou a chemií. Od prvotních experimentů, které opakovaly dříve provedené a rovněž pomáhaly ke zvládnutí experimentální techniky, se posunula k testování různých experimentálních podmínek a jejich vlivu na výsledné produkty. Podařilo se jí zvládnout práci s elektronovými mikroskopy a v rámci svých časových možností se snažila systematicky pracovat na zadaném tématu. Přestože část práce byla plánována na časově velmi vytíženém přístroji, dařilo se jí zejména ke konci studia provádět experimenty pravidelně bez zbytečných prostojů. Po celou dobu práce se s většími či menšími úspěchy potýkala s anglicky psanou literaturou, což jí ztěžovalo interpretaci a plánování dalších experimentů. Psaní práce jí také nešlo (zřejmě i podle jejích představ) lehce, na prezentaci výsledků psanou formou se jí ale jistě ještě podaří zapracovat.

Bakalářská práce se zabývá selektivní depozicí stříbrných nanočástic a jejich světlem řízenému růstu. Práce je rozdělena do tří velkých kapitol, z nichž první dvě se věnují selektivní depozici a třetí růstu stříbrných nanokrystalů.
Autorka práce splnila první dva cíle bakalářské práce, ale třetí cíl - návrh experimentu pro růst přesně definovaných nanokrystalů – v práci chybí.

Z první kapitoly, věnované depozici stříbrných částic z koloidního roztoku, je jasné, že bylo provedeno velké množství experimentů při hledání optimálního množství kyseliny fluorovodíkové („Byla připravena řada vzorků s různou koncentrací HF…“) a dávky elektronů, jak ukládá zadání. Přesto jsou v práci uvedeny výsledky pouze pro jednu koncentraci kyseliny fluorovodíkové. Rovněž informace o použitých dávkách pro osvit jednotlivých polí v textu zcela chybí a dávky jsou uvedené jen v popisu obrázku 1.6, přestože jde o zásadní informaci. Navíc z popisu obrázku není zcela jasné, jaké dávky byly použity, protože při použití uvedeného výpočtu nesedí dávka pro poslední pole. V práci dále chybí hodnota isoelektrického bodu pro použité koloidní částice stříbra, která je klíčová pro návrh experimentu a není ani uvedeno, jakému pH odpovídá použitá koncentrace 16 mM kyseliny fluorovodíkové.
Ve druhé kapitole jsou uvedeny výsledky experimentů pro různé dávky elektronů, ale stejně jako v první kapitole chybí výsledky pro jiné koncentrace HF, přestože dle textu byly experimenty provedeny („Při nižší koncentraci kyseliny fluorovodíkové…“). Rovněž není uvedeno, na jakém elektronovém mikroskopu byl experiment proveden, přestože tato volba může mít vliv na výsledek stejně jako v první části práce.
Třetí kapitola popisuje světlem řízené reakce pro růst geometricky definovaných nanokrystalů. Experimentální část z časových důvodů chybí, což není považováno za chybu, protože nebyla zadáním vyžadována.

Práci s literaturou hodnotím jako velmi špatnou. Na mnoha místech práce chybí citace (strana 10 je zcela bez citací, přestože je zde řada tvrzení, která by zasloužila odcitovat) a prakticky celá teorie třetí části je opsaná doslovně z jediného článku. Řazení citací je rovněž podivné - bez zjevného důvodu v textu po citaci 1 následuje citace 15. Některá vyjádření obsažená v práci jsou nekonkrétní („stříbro nabízí spoustu výhod“, „roztoku s jistou koncentrací kyseliny“ nebo „je poměrně složitý a zajímavý proces“) a jiná jsou bez bližšího upřesnění zavádějící nebo chybná (nativní oxid křemičitý je odprášen působením elektronového svazku – str. 3, „Křemík není termodynamicky stabilní a ve vodných roztocích se snadno oxiduje.“ – str. 11). V práci jsem objevil jen malé množství překlepů a chyb, ale chyby v rovnicích 2.4 a 2.6, vzniklé pravděpodobně kopírováním, považuji za závažné.

I přes množství odvedené experimentální práce, s přihlédnutím k chybějícímu třetímu cíli, nedbalé prezentaci výsledků a velkému množství nedostatků, hodnotím práci stupněm D. Práci doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. 1) V práci je uvedeno, že při expozici křemíkového povrchu elektronovým svazkem, dochází k modifikaci SiO2 a předpokládá se částečné nebo úplné odprášení SiO2. Můžete blíže vysvětlit, jak je možné, že je SiO2 odprášen, když za běžných podmínek je k odprášení materiálu nutné použít mnohem těžší ionty?
2. 2) V práci je uvedeno, že pro experimenty, při kterých docházelo k depozici stříbra z roztoku AgNO3 na křemík bez nativního oxidu, byla použita koncentrace HF 16 mM (viz text na str. 13). Pro experiment, který měl dokázat, že pokud je na povrchu křemíku přítomna vrstva SiO2, nedojde k depozici stříbra, byla ale použita jiná koncentrace HF, konkrétně poloviční (viz popis obr. 2.3, str. 14). Proč nebyla použita pro oba experimenty použita stejná koncentrace HF?
3. 3) V kapitole 3.4 je snímek z elektronového mikroskopu zobrazující nanokrystaly. V práci je uvedeno pouze to, že byly připraveny při „jiném experimentu“. Můžete vysvětlit, za jakých podmínek byly nanokrystaly připraveny?