Student se v rámci bakalářské práce aktivně podílel na realizaci nízkoteplotní efuzní cely  pro depozici organických materiálů v podmínkách UHV. V rámci bakalářské práce byla provedena rešeršní studie selektivního růstu organických polovodičů. Byla provedena kalibrace a optimalizace efuzní cely pro organické materiály. Dále studen provedl první depozice organických polovodičů za různých teplot substrátu. Morfologie připravených vrstvy byla studována pomocí metod AFM a SEM. Práce studenta byla intenzivní, samostatná a přesahovala rámec zadání.  Proto lze konstatovat, že student splnil všechny úkoly zadání, projevoval nadměrný zájem o danou problematiku.

Práce se zabývá depozicí molekulárních svazků organických materiálů a je aktuální především s ohledem na zaměření Středoevropského technologického institutu CEITEC.
Rešerše byla provedena v dostatečném rozsahu a byla vhodně zaměřena s ohledem na plánované praktické realizace. Práce má velmi dobrou jazykovou úroveň a grafickou úpravu. Věnuje se všem dílčím cílům, které byly vytýčeny v jejím zadání.
Charakterizace parametrů realizované efuzní cely se dle mého názoru zbytečně omezuje na kvantifikaci tepelných poměrů při zahřívání systému a optimalizaci distribuce tepelné energie. Tuto kapitolu by bylo vhodné doplnit o charakterizaci profilu svazku a jeho intenzity, které z hlediska použití tohoto zařízení považuji za důležité parametry. Přehlednosti práce v praktické části by zřejmě prospělo vyčlenění experimentálních výsledků z kapitoly věnované popisu technické realizace efuzní cely.

Přes tyto připomínky a náměty považuji práci Jaroslava Maniše za zajímavou, čtivou a doporučuji ji k obhajobě. Práci celkově hodnotím stupněm A. Otázky k obhajobě:

1. Popište princip činnosti efuzní celly a napařování materiálu na substrát.
2. V kapitole 2.3.3 popisujete současnou depozici dvou organických polovodičů. Jakým způsobem je současná depozice realizována?