Autor se ve své práci věnoval především matematickému popisu rozptylu elektromagnetického pole na kovovém hrotu v blízkosti kovového drátu s nanometrovými rozměry (nanoantény). Text diplomové práce je rozdělen do 5 kapitol, první kapitola je úvodní. V kapitole druhé a třetí se buduje teoretický popis vícenásobného rozptylu světla dopadajícího na hrot mikroskopu blízkého pole (SNOM), který se nachází velmi blízko nanoantény. Kapitola čtvrtá pojednává o fotoluminiscenci excitované pomocí hrotu SNOM. Pátá kapitola je zaměřena na studium vlivu tenké vrstvy SiO2 pokrývající nanoanténu na rozptýlené elektromagnetické pole. Tomáš Neuman práci vypracoval zcela samostatně ve spolupráci s vědeckou skupinou teoretické nanofotoniky prof. Aizpuruy v San Sebastián (Španělsko). Výsledků tohoto popisu bude využito při interpretaci obrázků získaných pomocí SNOM v experimentu. Lze konstatovat, že diplomant splnil požadavky a cíle zadání. Z těchto důvodů doporučuji diplomovou práci k obhajobě a hodnotím ji výsledným klasifikačním stupněm výborně/A.

Diplomová práce pana Neumana se zabývá několika oblastmi, jejichž společným prvkem je  interakce elektromagnetického pole s kovovými mikro-nano objekty na površích:  v kapitole 3 problematikou interakce s-SNOM s kovovými strukturami,  v kapitole 4 fotoluminiscencí v mikroskopii blízkého pole,
v kapitole 5 povrchově zesílenou vibrační spektroskopií.  Práce obsahuje pěkné  úvody ke všem  těmto oblastem a v kapitolách 3 a 5 vlastní výsledky. V kapitole 3 jde o vypočtené profily elektrického pole v blízkosti lineární antény a příslušného signálu registrovaného s-SNOM, dále pak totéž pro pár antén oddělených mezerou. V kapitole 5 jde o vypočtená spektra antény pokryté vrstvou SiO2
a antény osazené dvěma prstenci SiO2. V obou případech jsou kombinovány numerické výpočty
s pomocí software FDTD s analytickými výpočty. V kontextu kapitoly 3 jsou analytické výpočty potřebné pro stanovení a objasnění profilu signálu s-SNOM, výsledky jsou více méně v souladu
s přiloženými experimentálními daty, v kontextu kapitoly 5 poskytují tyto výpočty vhled do výsledků získaných numericky.  Velmi kladně hodnotím propojení numerických a analytických postupů, považuji za příkladné.  Oceňuji získanou interpretaci kvalitativního rozdílu mezi ES a EP v kapitole 3.2.1, nápad v kapitole 3.2.3 a částečnou interpretaci interakce mezi vibračními módy SiO2 a rezonancí antény předloženou v kapitole 5, vycházející z rovnic představených  v kapitole 5.2. Celková odborná úroveň  je (v kategorii diplomových prací)  vynikající a jednoznačně doporučují celkové hodnocení stupněm A.
K práci mám několik drobných připomínek: 

Kapitola 4 má charakter rešerše,  její obsah by se lépe vyjímal na začátku práce.

Kapitola 5.1 pojednává o Fanově resonanci, podobný úkaz nastává ve výsledcích v kapitole 5.3, bylo by bývalo vhodné lépe logicky propojit.

Jako nespecialista bych ocenil podrobnější komentář k výpočtům v rámci FDTD (použité dielektrické funkce antény a substrátu, parametry numerického postupu, komentář k přesnosti).

Výpočty, jejichž výsledky jsou představeny v odst. 5.3.1, jsou pečlivě dokumentované, postrádám ale  dokumentaci k analytickým výpočtům vedoucím k výsledkům v odst. 5.3.2. V komentáři k obr. 5.10 pouze stojí, že síla vazby byla úměrná zesílení blízkého pole v místě prstenců.

Práce obsahuje malý počet překlepů, nevhodných formulací apod. Příklady:
str. 4, 2. odst.- ``Ryleigh diffraction limit“; 
2.3, první věta - ``The theorem is ... symmetries“;
str. 47, poslední věta - ``focus to“ (správně ``focus on“);
věta nad (5.32) - ``As the generalized“ - nejasné;
Popis obr. 5.5 – je zmiňován inset části (a), asi míněna část (a);
Obr. 5.10 - překlep v legendě. Otázky k obhajobě:

1. Pan Neuman by měl okomentovat svůj podíl na hlavních výsledcích práce. K předposlednímu odstavci na straně 75. Jaké vlastnosti by měl mít alternativní materiál? K formuli 5.40. Pokusil jste se - alespoň pro některou situaci - hodnoty parametrů fL0, fTO a fSPP analyticky odhadnout? Je to schůdné?