Po obsahové a grafické stránce je práce poměrně zdařilá. Práce je dělena do několika částí. Prvá obsahuje stať věnovanou holografické mikroskopii a popisu Multimodálního holografického mikroskopu. V druhé je popsán vznik silových účinků světla na objekt v okolí optické pasti a metody měření její tuhosti. Student dále využil svých znalostí počítačového programu Zemax, ve kterém upravil stávající teoretický model optické pinzety s ohledem na snížení velikosti potřebného zástavbového prostoru. Trasováním paprsků stanovil rozměrové charakteristiky expanderu, který umožňuje připojit pinzetu k Multimodálnímu holografickému mikroskopu uvnitř jeho vytápěného boxu. V poslední části práce vytvořil v programu SolidWorks třírozměrný model expanderu a jeho výrobní dokumentaci, podle níž byl zadán do výroby. Také byl navržen komplexní seřizovací postup. Bohužel nebyl upravený modul prakticky ověřen. I tak konstatuji, že student cíle bakalářské práce splnil v plném rozsahu. Jako vedoucí práce hodnotím bakalářskou práci známkou velmi dobře/B.

V úvodní části práce je popsána historie vývoje interferenční a holografické mikroskopie. Dále je stručně popsán princip funkce optické pinzety. V poslední části práce se autor věnuje návrhu a způsobu seřízení optimalizované optické pinzety pro multimodální holografický mikroskop.
Práce je po grafické stránce velmi dobrá s občasnými neobratnými slovními formulacemi. Na obrázku 4.6 jsou zmatečně uvedeny pozice. Například pozice 20 a 28 označují tentýž ustavovací šroub. Na straně 18 je nespravně popsán význam rozměrů d a e.
Cílem úprav stávajícího modulu optické pinzety bylo minimalizovat jeho rozměry a hmotnost. Autor se zaměřil na konstrukční změnu expanderu laserového svazku, přičemž kolimátor laserového svazku s držákem galvanooptických zrcadel ponechal původní. V práci je konstatováno, že hmotnost nového expanderu je o 15% nižší a modul optické pinzety má menší zástavbové rozměry. Domnívám se, že předložený návrh prostorového uspořádání modulu zobrazený na obrázku 4.9 není zcela optimální. Hrozí kontakt optického vlákna kolimátoru s vyhřátou deskou radiátoru uvnitř boxu. Vhodnější by bylo pootočit kolimátor společně s držákem galvanooptických zrcadel o 90° vůči optické ose objektivu L2.
Student vytvořil výkresovou dokumentaci, podle níž byly vyrobeny vybrané celky upravovaného modulu optické pinzety.

I přes uvedené nedostatky konstatuji, že student Jan Vaverka zadání práce splnil. Prokázal schopnost zrealizovat originální myšlenku do hmatatelné podoby. Předloženou práci hodnotím známkou velmi dobře/B a doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. Proč musí být splněna podmínka sdruženosti roviny zadní apertury objektivu s rovinou umístěnou uprostřed mezi galvanooptickými zrcadly?
2. Jak se změní velikost spot diagramů na obrázku 4.8, budou-li spojné čočky objektivů L2 resp. L3 přivráceny k držáku galvanooptických zrcadel resp. k držáku zalamovacího zrcadla?