Bakalářská práce studenta Martina Mazury na téma Sestavení databáze spektrálních čar vybraných standardů pro spektrometrii laserem buzeného plazmatu (LIBS) a dvoupulzní spektrometrii laserem buzeného plazmatu obsahuje teoretickou část zabývající se popisem teoretického základu metody LIBS, obecným přístrojovým vybavením, popisem vzniku a vlastností plazmatu buzeného laserem, popisem a vlastnostmi spektrálních čar a experimentální část zabývající se popisem optimalizace měření a metodiky pro sestavení empirické databáze spektrálních čar. V neposlední řadě je součástí práce databáze čar pokrývající 14 prvků a téměř 600 spektrálních čar. Cíle a požadavky bakalářské práce byly splněny v plném rozsahu zadání. První část práce zabývající se teorií metody a vlastnostmi plazmatu je obsahově i formálně na vysoké úrovni. Studentovi se podařilo teorii metody popsat vyváženě tak, aby byla srozumitelná i pro člověka neobeznámeného se spektroskopickými metodami což dokazuje, že se mu podařilo danému tématu porozumět na vysoké úrovni. Popis experimentálního vybavení a nastavení, je potom popsán tak, aby veškeré experimenty mohly být reprodukovány.
Student prokázal, že výsledky dokáže správně interpretovat a využít, když na základě databáze identifikoval prvkové složení neznámého vzorku. Stylisticky a graficky je práce zvládnutá na dobré úrovni. Kapitoly jsou členěny logicky a umožňují v práci rychlou orientaci.
V jednotlivých kapitolách se práce odkazuje na odpovídající literaturu. Citace jsou seřazeny podle výskytu v textu a až na několik výjimek dodržují požadovaný styl.
Celkově je práce velkým přínosem pro vyhodnocení dat spektrometrie laserem buzeného plazmatu a celkově ji hodnotím známkou A/výborně.

Bakalárska práca je rozčlenená do štyroch kapitol. V úvodnej kapitole sa študent zaoberá stručne historickým vývojom metódy spektroskopie laserom indukovanej plazmy (LIBS), jej aplikáciami a načrtáva problémy metódy spojené s vyhodnocovaním nameraných spektier. V druhej kapitole sa zaoberá teoretickým základom metódy LIBS, ktorý zahŕňa napr. vznik a vývoj plazmy, popis spektrálnych čiar, popis experimentálnej zostavy a ďalšie. V tretej kapitole študent rozoberá analýzu spektier a venuje sa praktickému meraniu. Študent zoptimalizoval parametre merania pre jednopulznú a dvojpulznú metódu LIBS a vyhodnotil namerané emisné spektrá. V tejto kapitole sa nachádza aj ukážka študentom vytvorenej databázy a overenie jej účinnosti na vzorke s neznámym zložením. Všetky výsledky sú prehľadne zobrazené v tabuľkách a znázornené v grafoch. Vzniknutá databáza je priložená na samostatnom CD.
V úvodnej kapitole práce mi chýba aspoň stručný popis metódy LIBS. Práca je na niektorých miestach nezrozumiteľne formulovaná, čo pripisujem študentovej neskúsenosti s písomným prejavom. K celkovej lepšej prehľadnosti práce by prispelo lepšie členenie textu. Niektoré odstavce by chceli úplne prepísať, tak isto ako citácie. Každopádne z teoretickej časti práce je poznať, že sa študent veľmi dobre orientuje v danej problematike.
Študent vypracoval a overil účinnosť ním vytvorenej databázy, zoptimalizoval parametre merania pre jednopulznú a dvojpulznú metódu LIBS. Po obsahovej stránke teda splnil všetky požiadavky a ciele zadania. Prácu doporučujem k obhajobe a hodnotím klasifikačným stupňom veľmi dobre/B. Otázky k obhajobě:

1. Ako prakticky prebieha identifikácia spektrálnych čiar neznámeho vzorku pomocou Vami vytvorenej databázy?