Bakalářská práce se zabývá testováním reflexního módu multimodálního holografického mikroskopu a je logicky uspořádána do několika částí.
V teoretické části práce student vypracoval rešerši metody holografické mikroskopie a jejích základních principů. Jako součást této části student dále uvedl přehledný návod na obsluhu reflexního módu multimodálního holografického mikroskopu.
V další části student vysvětlil a z teorie vypočetl hodnoty rozlišení a osové intenzitní odezvy.
V experimentální části pak student dobře zvládl obsluhu mikroskopu i následné zpracování dat. Provedenými experimenty student ověřil teoretické hodnoty a zkoumal jejich závislost na parametrech nastavení mikroskopu.
Student vypracovával práci svědomitě. Kladně hodnotím především studentovu samostatnost při měřeních a následném vyhodnocení dat.
Nedostatkem práce je horší kvalita některých snímků z mikroskopu (zobrazení USAF testu).
Student splnil všechny požadavky a cíle zadání práce.
Dosažené výsledky jsou hodnotné a využitelné při další práci na vývoji mikroskopu.
Práci doporučuji k obhajobě s výsledným hodnocením velmi dobře/B.

Práce se zabývá testováním reflexního módu multimodálního holografického mikroskopu (MHM). Text práce je přehledně a logicky členěn do celkem šesti kapitol. Po grafické stránce je práce zdařilá a obsahuje pouze malý počet nedostatků. U profilových grafů se u vertikální osy objevuje popisek „Gray value“, který však neodpovídá skutečné prezentované veličině a neobsahuje indikaci jednotek stupnice. Stylisticky práce obsahuje velké množství neobratných až neformálních formulací.

Z úvodní kapitoly je zřejmé, že se autorovi nepodařilo zcela vypořádat s nastudováním poměrně rozsáhlé a náročné tematiky holografické mikroskopie, tato kapitola obsahuje řadu nepřesných formulací či nevhodně užité terminologie.

Dále však autor zvládl úspěšně nastudovat základní teoretický popis vybraných zobrazovacích vlastností reflexního módu MHM a naučil se s tímto zařízením korektně pracovat a provádět experimentální měření. V kap. 3 provedl rozsáhlé testování osového i laterálního rozlišení a měření osové intenzitní odezvy v závislosti na různých parametrech a v kap. 4 provedl porovnávací měření s AFM. Výsledky porovnal s teoretickými předpoklady a odvodil korektní závěry.

V obrázcích 3.13 a 3.14 jsou uvedeny na pohled shodné grafy teoretické závislosti osové intenzitní odezvy pro různé průměry aperturní clony, ačkoliv ze vztahu (2.5) i z komentáře v příslušné kapitole vyplývá, že by tvar této závislosti měl být průměrem aperturní clony ovlivněn.

V kap. 4.1 u porovnání zobrazení vnitřního průměru kruhové struktury s AFM není uvedena NA použitého objektivu, ačkoliv jde o zásadní parametr ovlivňující diskutované laterální rozlišení.

Autor splnil cíle bakalářské práce s výjimkou rešerše reflexní holografické mikroskopie. Domnívám se, že výsledky získané v rámci této práce a odhalené technické i softwarové nedostatky reflexního módu MHM budou mít přínos pro další vývoj MHM. Práci hodnotím dobře / C. Otázky k obhajobě:

1. V obrázcích 3.13 a 3.14 jsou uvedeny na pohled shodné grafy teoretické závislosti osové intenzitní odezvy pro různé průměry aperturní clony, ačkoliv ze vztahu (2.5) i z komentáře v příslušné kapitole vyplývá, že by tvar této závislosti měl být průměrem aperturní clony ovlivněn. Prosím autora o vyjádření k tomuto problému.