Student se v rámci diplomové práce aktivně podílel na realizaci Schottkyho solárních článku s polykrystalickou CVD grafenovou vrstvou. Solární článek by připravován pomocí elektronové litografie a byla zahájena příprava na rychlejší technologii využívající optickou litografii. Byl studován vliv rozhraní na parametry solárních článku a vliv sběrných elektrod (Au, Ag, C,…). Dále student sestavil aparaturu pro jejich charakterizaci s automaticky se měnícím zátěžovým odporem. Výše uvedené zařízení v budoucnosti umožní charakterizaci dalších solárních článků. Část výsledků byla publikována v odborném časopise Jemná Mechanika Optika (JMO). Nicméně s časových a technologických důvodů již nebyl studován vliv dopování grafenu (Ga, N+2) na následnou účinnost solárních článků. Práce studenta byla intenzivní, samostatná, nicméně někdy jemně chaotická. Proto lze konstatovat, že student splnil zadání a projevoval nadměrný zájem o danou problematiku.

Diplomová práce pana Zahradníčka se věnuje celkem nové a složité problematice z hlediska využití grafenu v kombinaci s křemíkem v Schottkyho solárních článcích pro dosažení vysoké účinnosti za přijatelnou cenu. Práce je sepsána přehledně a dostatečně doplněna odkazy na relevantní vědeckou literaturu. Studentovi se bohužel nepodařilo splnit část zadání, a to dopování grafenu za účelem zvýšit celkovou účinnost, ale tato skutečnost byla řádně zdůvodněna. Je otázkou, zda by krok výroby týkající se osvitu masky s využitím UV litografie mohl být realizován na jiném pracovišti v České republice, aby byl cíl zadání splněn.
Celkově velmi dobrou kvalitu práce snižují gramatické chyby včetně špatného skloňování a rozdělování slov. Z faktických chyb je třeba upozornit na nesprávné vyčíslení rovnice na str. 9, tvrzení, že kyselina dusičná je organická kyselina (str. 10), nesprávné vysvětlení chemických zkratek PMMA a TFSA, a dále na několik nevhodných slovních formulací (např. „pyrolýza vlivem tepla“, „nosiče nezrekombinovaného náboje“, „jednotlivé problémy jsou řešitelné, ale problém je cena, která přímo vzrůstá s množstvím odstraněných problémů“). Na str. 11 pak nekoreluje text týkající se p- a n-dopování uhlíku s textem v popisku obrázku 2.8. na str. 12. Otázky k obhajobě:

1. 1. V teoretické části se na dvou stranách věnujete využití Ramanovy spektroskopie pro studium složení povrchu vzorku. Odvážně tvrdíte, že tato technika patří mezi rychlé metody. Proč tedy nebyla využita v praxi ve Vaší práci k hodnocení Vámi připravených Schottkyho solárních článků? 2. Jak si vysvětlujete nárůst účinnosti Vašeho zařízení s klesající intenzitou záření? Píšete, že je to pro Vás nejzajímavější závěr, ale tento fakt není ani ve výsledcích podrobněji diskutován.