Student se v rámci diplomové práce aktivně podílel na realizaci experimentů směřujících k měření elektrických vlastností grafenových struktur. V rámci diplomové práce byly připraveny CVD poly- a monokrystalické grafenové vrstvy. Pomocí elektronové litografie byly tyto vrstvy vhodným způsobem kontaktovány, což umožnilo měření elektrických vlastností za nízkých teplot i v UHV podmínkách. Připravená grafenová struktura byla analyzována pomocí SEM, EDX a Ramanovy spektroskopie. Dále student samostatně sestavil a připravil měření elektrických vlastností grafenu v UHV podmínkách. Výše uvedené zařízení v budoucnosti umožní měření elektrických vlastností grafenové vrstvy během depozice různých materiálů (Ga, N+2). Část výsledků byla publikována v odborném časopise Jemná Mechanika Optika (JMO). Práce studenta byla intenzivní, samostatná a přesahovala rámec zadání. Proto lze konstatovat, že student splnil všechny úkoly zadání, projevoval nadměrný zájem o danou problematiku a při práci si počínal snaživě.

Práce je celkově velmi pěkně a přehledně zpracována, jak obsahově tak v grafické úpravě. Rešeršní část je výborně zpracována, správně uvádí a diskutuje řadu poznatků o růstu a vlastnostech grafénu. Současně jsou přehledně a výstižně popsány použité charakterizační metody, které jsou adekvátní pro prováděný výzkum. Práce uvádí celou řadu relevantních odkazů na literaturu v textu i u obrázků, což je velmi přínosné a působí profesionálním dojmem. Vysoce kladně hodnotím i shrnující závěry z rešerše a motivaci pro stávající práci (str.20). Tato část práce tak představuje vynikající základ pro vlastní výzkumnou práci. Student následně prezentuje řadu vlastních originálních měření a výpočtů. Velmi vysoce zde hodnotím otevřený přístup k problémům (viz. např. kontaminace grafénu, gate leakage, apod.), jejich diskuzi a postup s jejich řešením. To je jedním z významných přínosů této práce. Drobnými nedostatky jsou např. chybějící škála u Ramanovských map a nejasná role elektrických kontaktů. Toho se týkají i moje otázky k práci. Přínosná by také byla ucelená diskuze výsledků kromě dílčích diskuzí v jednotlivých částech. Celkově diplomant, dle mého názoru, zcela jasně naplnil cíle práce a plně doporučuji tuto práci k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. 1) Jaké jsou fluktuace Ramanova 2D peaku v mapách na grafénu (chybí barevná škála)? Reprezentuje intenzita 2D peaku dostatečně kvalitu grafénu, nebo jsou vhodnější nějaké jiné charakteristiky, jako např. poměry peaků nebo jejich šířka? Jaký vliv na fluktuace 2D peaku má zvolená excitační vlnová délka? 2) Jaký vliv na elektrické měření mělo umístění kontaktu pod/nad grafénem? V jaké konfiguraci jsou uvedená elektrická měření provedena? Co je důvodem nesymetrické charakteristiky kolem Diracova bodu? 3) Co je důvodem snížené pohyblivosti nosičů náboje po žíhání vzorků ve vakuu? Předpokládané dopanty na povrchu grafénu jsou sníženy, takže rozptyl při průchodu proudu grafénem by měl být nižší a pohyblivost vyšší při menší koncentraci děr v grafénu. Může to být například nějakým efektem na defektech a hranicích domén?