Zvolené téma lze zpracovat z mnoha směrů a velmi obsáhle. Vyžaduje to však dobré znalosti z několika oborů. Touto prací vzniklo základní experimentální zařízení nutné pro pokračování výzkumu možností trojrozměrného zobrazování zejména fázových objektů.
Sestrojené zařízení umožňuje rotovat aperturní clonou mikroskopu kolem optické osy. Rotace je řešena krokovým motorem a je řiditelná počítačem. Samotná clona je výměnná, takže lze použít clony různých tvarů a velikostí s různou excentricitou.
Návrh zařízení byl vytvořen pomocí 3D počítačového modelování, následně byla vytvořena výrobní výkresová dokumentace a vyrobeny součásti. Zařízení bylo zkompletováno a jako blok je připojitelné k mikroskopu na místo původního karuselu s aperturními clonami. Tím byly splněny požadavky a cíle týkající se návrhu, konstrukce a výroby rotující clony. Mechanická funkčnost zařízení byla také ověřena.
V textové části bych očekával alespoň zmínku o metodách používaných v tomografii k rekonstrukci z projekcí a stručné pojednání o rozdílech pro geometrii dosažitelnou v transmisním holografickém mikroskopu.
Úvodním experimentem v odst. 3.6 bylo provedeno měření s proměnnou velikostí kruhové aperturní clony centrované na optickou osu. Výsledná fázová zobrazení jsou na str. 24 (obr. 3.4). Chybí však analýza experimentu.
Experimenty s rotující clonou se podařilo provést pouze na zkušební sestavě na mikroskopu P3 (CCHM II) s objektivy nízké numerické apertury (0,25). Výsledky získané numerickou rekonstrukcí ze série nasnímaných průmětů proto nemohou být dokonalé. Živé biologické objekty se nasnímat a zrekonstruovat nepodařilo.
Výkresová dokumentace obsahuje několik chyb, které prozrazují autorčinu nezkušenost. Součásti jsou vesměs jednoduché a chyby jsou opravitelné, takže zařízení by mělo být plně funkční.

    Diplomová práce slečny Lucie Sládkové se zabývá konstrukcí mimoosové clonky osvětlovače digitálního holografického mikroskopu a měřením vzorku s úhlovým osvětlením. Práce je členěna do šesti kapitol, z nichž první tři se zabývají úvodem do holografické mikroskopie, popisem funkce koherencí řízeného digitálního holografického mikroskopu a principu trojrozměrného zobrazení. Vlastní práce se nachází zejména v kapitolách 4 a 5. V kapitole 4 jsou popsána měření s první verzí mechanismu, kde je poloha clonky nastavena manuálně rotací mezikruží a úhel je odečítán na milimetrové stupnici. Kapitola 5 obsahuje mechanickou konstrukci druhé verze rotačního mechanismu, který je již řízen elektronicky a umožňuje snímání vzorku automatizovat. Pozornost je věnována rovněž zapojení krokového motoru a ovládací elektroniky. Diplomová práce obsahuje dvě přílohy – výkresovou dokumentaci k motorickému rotačnímu mechanismu a kompaktní disk s digitální verzí diplomové práce a výkresy.
    Uspořádání práce je spíše chronologické než tématické, takže je někdy trošku těžší rozeznat, kde začíná vlastní práce diplomantky (např. určení vlivu velikosti clonky na kvalitu zobrazení se nachází již v kapitole „3. Možnosti trojrozmerného zobrazovania“, která je věnována vysvětlení principů pozorování). Z grafického hlediska lze práci vytknout časté použití schémat a obrázku s velice nízkým rozlišením (např. obrázky 1.1, 2.2, 2.4 atd. mají viditelné jednotlivé pixely a reliéf na obrázku 4.4 je prakticky nerozeznatelný). Číselné údaje neberou ohled na přesnost odečítání – úhel natočení je udáván v desetinách stupně (např. obrázek 4.5 je vytvořen pod úhlem 22.2o, 164.4o a 266.7o), přičemž jeden dílek na stupnici manuálního mechanismu je 4.4o. Počet překlepů je minimální a text práce je srozumitelný. Výkresová dokumentace druhé verze rotačního mechanismu je postačující pro dílenskou výrobu.
    Diplomantka úspěšně naměřila trojrozměrný reliéf pomocí manuálního mechanismu rotace clonky a ověřila vliv úhlové polohy zdroje osvětlení na výsledný hologram. Při zpracování hologramů z různých směrů osvětlení ověřila možnost numerického přeostření obrazu v řádu desítek mikrometrů, takže lze získat trojrozměrnou topologii i bez znalosti indexu lomu materiálu. Snímání živých organismů se nezdařilo pomocí manuálního mechanismu uskutečnit. Navrhla a zkonstruovala zařízení pro automatické rotování clony před osvětlovačem a hardware ovladače pro připojení k řídicímu počítači. Otázky k obhajobě:

1. 1. V kapitole 4.1. píšete, že bylo nutné nasnímat 81 hologramů po obvodu celého kruhu. Jak by se projevilo snížení počtu hologramů na rekonstruovaném obraze?
2. 2. Clonka je umístěna excentricky 1 mm od optické osy. Jak se projeví zvětšení této vzdálenosti?