Byly navrženy a provedeny konstrukční úpravy interferometru transmisního holografického mikroskopu, které odstranily nedostatky bránící snadnému seřizování mikroskopu při výměně objektivů. Byly doplněny příčné posuvy obou objektivů a bylo nalezeno vhodnější technické řešení pro nastavování shodné délky větví interferometru. Dále byla prodloužena ramena pák pro naklápění dvou zrcátek ve výstupní části interferometru, čímž se usnadnila justáž mikroskopu.
Návrh úprav byl vytvořen pomocí 3D počítačového modelování, následně byla vytvořena výrobní výkresová dokumentace a vyrobeny součásti. Zařízení bylo zkompletováno a jako blok bylo vsazeno do mikroskopu na místo původních součástí. Pro připojení nového bloku nebylo nutné mikroskop konstrukčně upravovat, takže odstávka provozu byla minimální. Funkčnost zařízení byla ověřena, mikroskop lze snadněji a lépe seřizovat, takže požadavky a cíle zadání byly zcela splněny.
Milan Matela pracoval samostatně. Konstrukční návrhy však bylo zapotřebí korigovat, což lze omluvit autorovou nedostatečnou praktickou zkušeností s ovládáním mikroskopu, která je nutná k získání povědomí o potřebné přesnosti a citlivosti nastavení jednotlivých optických prvků.
Textová část práce je v místech vlastní tvorby obsahově strohá (kapitoly 6-8). Problémy působila také stylistika a gramatika. Občas jsou podrobně popisovány triviální věci, jindy zase podstatnější informace chybí, nebo jsou nepřesné (např. str. 29).
Když už je zmíněn problém, očekával bych jeho přesnou analýzu a způsob řešení. Např. v 5. kapitole je popsáno stávající konstrukční řešení a jeho nedostatky. Zde bych očekával podrobnější popis problému, na který by navazoval rozbor možných řešení pro kompenzaci rozdílu optických drah ve větvích interferometru, např. optická schémata + analýza technické proveditelnosti.
Diplomová práce by měla sloužit také jako návod k obsluze navrženého zařízení s uvedením postupu při seřizování mikroskopu. To v práci chybí.
Výkresová dokumentace je u složitějších součástí málo přehledná z důvodu velkého množství vzájemně se křížících kót a nevyužívání symetrie součástí při kótování. S přibývajícími praktickými zkušenostmi však jistě dojde ke zlepšení.

Diplomová práce Bc. Milana Mately je formálně členěna do 9 kapitol. Po formálním úvodu následuje kapitola věnovaná světelné mikroskopii s důrazem na využití principu holografie. Kapitola 4 s názvem „Koherencí řízený holografický mikroskop“ popisuje vlastní uspořádání mikroskopu, podmínku pro achromatičnost a zobrazení zdroje v pupile mikroskopu. V kapitole 5 je popsán mikroskop před úpravou autorem. Následující kapitola obsahuje návrhy možných úprav mikroskopu s rozborem jednotlivých konstrukčních variant. Výsledný konstrukční návrh je podrobně popsán v kapitole 7 a kapitole 8. V závěru práce autor shrnuje výhody provedených úprav mikroskopu.
    Práce je napsána srozumitelně s drobným výskytem gramatických chyb. Počet kapitol snižuje přehlednost práce. Větší problém spatřuji ve výkresové dokumentaci, která musí být jednoznačná i bez čtení vlastní práce. Např. u posuvu objektivu je v textu uvedeno, že je ubrán materiál o 0,02 mm u pohyblivé části. Na výkresu toto chybí. Často jsou polohy a průměry otvorů kótovány na různých pohledech. Kóty jsou často kříženy. Tímto dochází ke snížení čitelnosti výkresové dokumentace. Z výše uvedených důvodů doporučuji práci přijmout k obhajobě a hodnotím ji klasifikačním stupněm B. Otázky k obhajobě:

1. 1. Jakým simulačním nástrojem byly vypočteny trajektorie posunu paralerogramů na obrázku 16 a 17?
2. 2. V kapitole 7.3 Změna rozdílu optických drah není uvedena závislost posunu zrcadel na posunu mikrometrického šroubu. Nedojde k jejich nežádoucímu náklonu? Jestli ano, kolik činí tato hodnota v závislosti na posunu šroubu?