Autorka se ve své práci věnuje měření elektromagnetického pole rozptýleného na kovových strukturách s rozměry desítek až stovek nanometrů, nazývaných optické antény. Téma práce je v současné době velmi aktuální, optických antén lze například využít jako senzorů pro biologické aplikace. Práce slečny Konečné obsahuje návrh optické aparatury pro měření rezonancí optických antén, její realizaci, první experimentální výsledky i jejich interpretaci. Studium vlastností optických antén je rozšířeno o měření odezvy antén pomocí fourierovské infračervené spektroskopie (FT-IR). Slečna Konečná pracovala zcela samostatně, zvládla řešit obtíže při uvádění měřicí aparatury do provozu, navrhla vysvětlení průběhu naměřených spekter. Její práce je jistě významným příspěvkem pro budoucí možnosti měření optických vlastností nanostruktur na Ústavu fyzikálního inženýrství FSI VUT v Brně. Konstatuji, že autorka splnila všechny požadavky a cíle zadání. Z těchto důvodů doporučuji bakalářskou práci k obhajobě a hodnotím ji výsledným klasifikačním stupněm výborně/A.

Systém Teacher užívaný na technické univerzitě neumožňuje užívat mj. matematické symboly, bez nichž je posudek neúplný až bezcenný. Proto student obdrží úplnou verzi posudku bez užití informačního systému.

Předložená práce je dobře strukturovaná, má výbornou grafickou úroveň, je napsána kultivovaným jazykem, dobře se čte a svědčí o dobrém vhledu studentky do problematiky a o její schopnosti tvůrčím způsobem pracovat v zajímavé a aktuální oblasti fyziky a propojovat teoretické a experimentální přístupy. Slečna Konečná získala zajímavé vlastní výsledky, které dokázala vhodně analyzovat, komentovat a interpretovat. Cíle uvedené v zadání práce zcela splnila.
První tři kapitoly předkládané práce představují úvod do problematiky (přitom jsou důsledně uváděny prameny, z nichž autorka čerpala). Vlastní příspěvky autorky jsou ve 4. kapitole, kde teoreticky analyzuje (v čl. 4.2) soustavu antén a (v čl. 4.3) vliv substrátu, a zejména v 5. kapitole, která je věnována autorkou navrženému experimentu a podrobné kritické analýze a interpretaci jí získaných výsledků.
Připomínky, výtky, dotazy a náměty k přemýšlení a diskusi:
1.    Str. 5, 1. řádek textu: V tvrzení „… časově nezávislé …“ patří závislé.
2.    Str. 13 a 14: Rov. (3.7b) a (3.9b) jsou vadné.
3.    Str. 13: Bylo by vhodné uvést, jak souvisí vlnová délka, a tedy i vlnové číslo k s úhlovou frekvencí.
4.    Str. 16: text nad rov. (4.1): V tvrzení „k pohybové rovnici ve tvaru vlny“ patří ve tvaru vlnové rovnice.
5.    Str. 19 a 20: Proporce na obr. 4.2 neodpovídají parametrům uvedeným v posledním odstavci na následující straně.
6.    Str. 20, 2. odst. zdola: Věta „V grafu … závislost velikosti Ex na vzdálenosti v ose …“ – (a) místo velikosti patří hodnoty, (b) … na vzdálenosti …  od čeho?
7.    Str. 21: V obr. 4.4 nejsou uvedeny jednotky Ex.
8.    Str. 22, obr. 4.5: (a) V popisu místo velikostí patří hodnot. (b) Popis barevné škály – nejedná se o intenzitu.
9.    Str. 35: Graf 5.12 je spočten podle rov. (4.4). Pro jaká R je tato rovnice platná?
10.    Str. 37 a 39: (a) Porozumět obr. 5.15 a obr. 5.17 není pro čtenáře snadné. Není ani uvedeno o intenzitu čeho jde. (b) Bylo by vhodné osvětlit, proč píky intenzity s klesajícím R klesají.
11.    Str. 37 a 38: Jak souvisí výška antén s R?
12.    Str. 41, Před posledním odstavcem by byl vhodný nadpis vystihující obsah následující partie.
13.    Str. 43: Bylo by vhodné zařadit článek 5.5 s podrobným shrnutím stěžejní kapitoly 5, které je uvedeno až v Závěru. Závěr by pak mohl být obecnější.
14.    Str. 47: Chyba v názvu článku [1].


Závěrem lze konstatovat, že práce zcela splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci. Otázky k obhajobě:

1. bod 2
2. bod 9
3. bod 10b
4. bod 11