Student pracoval zcela samostatně. Velkou snahu věnoval studiu základů částicové optiky a zobrazení magnetickými a elektrostatickými čočkami jimž také věnoval velký prostor ve své práci. Podal přehled zdrojů elektronů a v závěru práce se zabýval určením polohy křižiště autoemisní trysky v závislosti na použitém extrakčním a fokusačním napětí.
Výsledkem práce jsou interpolační funkce této závislosti, které je možné použít při praktickém provozu katody.

Zadání práce splnil a navrhuji hodnocení výborně.

Bakalářská práce pana Michala Horáka má 40 stran, z toho 2 strany je obsah a 2 seznam literatury (30 položek, z toho 11 web). Práce je členěna do 8 kapitol. Podle zadání je cílem charakterizovat elektronovou trysku, na jejímž návrhu pracoval ve firmě Delong Instruments.
Pan Horák zbytečně strávil polovinu své práce diskusí ať obecněji známých nebo nepoužívaných vztahů, dopustil se řady chyb (zejména citování převzatých výsledků).
Kap. 2 „Zdroje elektronů“, 8 stran, má několik nepřesností. Obr. 2.1 ve [14] má 4 módy emise a zcela jiný popis, ve něm přibyla závislost z rov. (2.4) chybně připsaná práci [3] V. Kolaříka. U zmínky o LaB6 katodách na konci 2.1 a 2.3 chybí údaj, o jaký typ materiálu se jedná. Uprostřed strany 5 by měla být jiná citace než [14]. Kapitola 2.3 má obrázek převzatý z [3] a kus textu opsaný nebo jen mírně modifikovaný z [3], aniž by tato práce byla citována. Na str. 7 je poněkud nízká hodnota výstupní práce 4,2 eV, bez citace zdroje. Odkud byl převzat obr. 2.5? „Postupné zahřívání“ na konci strany 8 by hrot bezpečně ztupilo. V obr. 2.9 z webu DI je zajímavý tvar Schottkyho katody DI, není komentováno, kde se nachází Zr. Teoretická část 3 se věnuje odvození vlastností elektrostatických a magnetických čoček. Tato část má 18 stran, a je založena na překonaných postupech více než 30 let starých, je rozvláčná (zbytečné dvojí uvedení Maxwellových rovnic, zdlouhavá definice potenciálů a toku a rozepsání Poissonovy a Laplaceovy rovnice) a věnuje se dosti nerelevantním vlastnostem.
V části 4 jsou ukázány vlastnosti jednoduchých čoček spočtených v programu EOD plus dlouhá diskuse vlastností krátkých slabých čoček (tento termín se zde ale neobjevuje, není tedy ani zmíněna zajímavost částicové optiky, že hlavní roviny jsou přehozené, a není nikde vztah pro ohniskovou délku použit). Není vysvětleno, proč se počítá s energií 1 eV, jakou funkci mají elektrody na levém a pravém okraji sitě v obr. 4.1 až 4.4. Obr. 4.7 je dlouhá cívka s nevypovídající trajektorií, evidentně se nejedná o slabou a krátkou čočku.
Diskuse aberací, kapitola 5, neobsahuje zmínku o difrakci. Programy v kapitole 6 jsou charakterizovány jen velmi stručně a schematicky. Vzhledem k tvrzení na webu na schopnost firmy DI provádět simulace elektronové optiky chybí zmínka o možnostech této firmy.
Vlastní návrh trysky je uveden diskusí o obchodním tajemství DI (zajímal by mě i názor na autorská práva a licenční ujednání programu EOD). Dole na straně 31 je diskutována perveance s argumenty z [1], ale otázka, proč nemusíme uvažovat interakce, není ani nakousnuta. Na co má vliv coulombovské odpuzování elektronů? V této kapitole (nebo v kap. 2) bych předpokládala diskusi zvoleného řešení s unipotenciální čočkou (dodatečnou fokusaci diskutuje už [3]. Popis os na obr. 7.3 a 7.4 by nejspíš nenarušil integritu firemního tajemství. V grafu 7.2 zjevně není lineární závislost nejlepším vyjádřením, byly vyzkoušeny i jiné závislosti? Nejsou zmíněny spočtené vady.
Literatura: [1] UGROŠÍK – chybně opsané příjmení s překlepem už v zadání (správně Urgošík).
Druhá zadaná literatura se nevyskytuje v seznamu literatury (i když je na ÚFI k dispozici) – jen jako (nerelevantní) odkaz na kapitolu P. W. Hawkese Aberrations, nikoliv ale na Swansonův článek o Schottkyho tryskách. Namísto něj je použita citace na přehledovou práci Swansona a Schwinda [15] z Adv. Imag. Electron Phys. Vol. 159 z roku 2009 – ten se převážně zabývá studenou autoemisí.  Logika řazení citací není zřejmá, po [1] následuje [12]. Není zřejmé, zda student citované historické články (například Scherzer nebo Busch) opravdu viděl.
Formálně lze mít několik málo výhrad: členění jednostránkového úvodu na nenadepsaný půlstránkový odstavec a část 1.1 „Z historie elektronové optiky“. Termín „elektromagnetické pole“ také není vhodný, rozlišují se tedy elektrostatické a magnetické čočky. Malý počet překlepů, např. „multiplových systémů“, řádek 3 shora na straně 31. Nevyhnul se také některým nepřesným formulacím, například:
-    Str. 1 uprostřed a 31 dole - nepřesná diskuse vlivu interakcí elektronů
-    Při odkazech na literaturu je vhodné občas uvést i autora práce a rok
-    Opakuje se formulace „vezmeme v potaz …“
-    Kapitola 7 – neexistuje program MEBS
-    Termín formování a tvarování svazku není obvyklý, když jde o fokusaci
-    Po obr. 7.4 následují graf 7.1 až 7.4. Otázky k obhajobě:

1. V diskusi bych ráda slyšela reakci na výtky zejména ke kapitole 2 a 7.
2. Tryska na obrázku 7.3 má nějaké radiální rozměry (z obrázku není zřejmé, a délka hrotu je výrazně větší než vzdálenost od hrotu k extraktoru). Bylo by možné začínat elektrony na ekvipotenciále?
3. Stručně ukažte, co je perveance a proč nemusíme uvažovat interakce.
4. Byly prováděny výpočty vad – z aberací či trasování – a souhlasí?