Student v rámci bakalářské práce se aktivně podílel na měření emisivity vrstev nanokrystalických diamantů (NCD). V rámci bakalářské práce byly proměřeny série vzorků NCD s různou mírou dopování. Byla provedena rešeršní studie měření studeno katodových křivek. Dále byl proveden návrh zakládací komory, který výrazným způsobem zrychli provádění měření jednotlivých vzorků. Dále byly navrženy a realizovány změny v měřící hlavě, které by měly zpřesnit měření vzorků. Jednalo se o novou oblast studia prováděných experimentů na ústavu fyzikálního inženýrství v Brně. Práce studenta byla velmi intenzivní a snaživá. Proto lze konstatovat, že student splnil všechny úkoly zadání a projevoval nadměrný zájem o danou problematiku.

Práce je ve 43 stranách členěna do pěti kapitol včetně úvodu a závěru. Zabývá se problematikou, která dosud na ÚFI nebyla studována, a představuje tak v tomto ohledu pionýrskou práci se všemi klady i zápory. Co považuji za přínosné je skutečnost, že je v ní podána jak teorie studené emise z malých povrchů, tak především i konstrukční řešení a samotné měření emisních proudů ve vakuu, což rozhodně není triviální experiment. Podle mého soudu student musel překonat mnoho obtíží, než mohl s určitou mírou porozumění naměřit první experimentální data emisních proudů. Zdá se mi ale, že měření odezvy nanokrystalického diamantu na vysoká elektrická pole měla v současném stavu aparatury a zvládnutí techniky více obtíží než úspěchů.
K práci mám následující výhrady:
Vyskytuje se v ní přiměřený počet překlepů a gramatických chyb, které ovšem nevedou k zásadnímu nepochopení textu. Některé formulace nejsou nejlépe zvolené, případně jsou špatně. Např. věta na str. 12 ...(elektron) musí mít složku rychlosti kolmou k povrchu rovnou nejméně energii Es.. je fyzikálně nesmyslná, už třeba jen z rozměrové analýzy obou veličin plyne, že se nemohou rovnat. Rovněž ve vztahu (2.4) veličina n nepředstavuje v textu popsaný počet, ale koncentraci elektronů. V rovnici (2.7) není uveden rozměr konstanty A, v rovnici (2.41) obdobně (jednotky jsou až v textu). Co je dle mého názoru závažnější, je užívání směsice jednotek SI a CGS bez náležitého upozornění čtenáře. Jedná se např. o vztah (2.18) a z něj dále vztahy plynoucí, který není v uveden v SI soustavě, a tak se neznalý čtenář může oprávněně obávat, že k tomuto prolínání soustav může docházet i v jiných částech práce a věrohodnost dosažených výsledků může být zpochybněna.

Celkové hodnocení práce.
Přes výhrady, které jsou v posudku práce vyjádřeny, se domnívám, že vzhledem k náročnosti a původnosti tématu bakalářské práce na ÚFI FSI, student Jakub Piastek vypracoval postup, jak v budoucnu měřit emisivitu nanostrukturních motivů. Velkým přínosem je návrh měřicí aparatury, která jistě přispěje k lepšímu zvládnutí náročných měření. Více pozornosti je ale třeba věnovat teoretickým základům měření a rovněž zvážení dalších komplementárních metod stanovovaní rozměrů aktivní emisní plochy (AFM, SEM apod), aby bylo možné omezit vliv velkého množství dosud neznámých parametrů měření.

Vzhledem k uvedeným skutečnostem navrhuji celkové hodnocení C.

V Brně 11. 6. 2013                 Jiří Spousta Otázky k obhajobě:

1. Vysvětlete pojem hybridizace, sp3 a sp2 a uveďte, co je v práci uvedeno správně (str. 3 dole nebo str. 5 nahoře?).
2. Je vztah (2.26) správně? Pokud ne, jaký má mít tvar?
3. V jakých jednotkách (soustavě jednotek) je vyjádřena síla ve vztahu (2.18) a z něj následně vycházející vztahy (2.19), (2.20) atd.?
4. Jaký má význam pomlčka v tabulkách 3.1 až 3.3 ve sloupci beta (obdobně sloupeček alfa)?