Student Marek Kopička zpracovával téma, které je v dnešní době hodně diskutované, ale zatím prakticky velmi málo řešené. Z toho také vyplývá stav řešení diplomové práce. Z velké části se jedná o monitorování stavu současné technologie Smart Grid a souvisejících technologií. Student prošel značně obsáhlý soubor referenčních materiálů a konzultoval dané téma s odborníky z praxe. Navštívil veletrhy a výstavy, kde byla šance zachytit konkrétní technická řešení a snažil se prakticky průběžně po dobu celého studia téma doplňovat novými poznatky a vlastními přínosy.

Téma samo o sobě nedává příliš prostoru pro tvůřčí aktivitu a mohu tedy jako vedoucí pouze konstatovat, že hlavní tvůrčí činnost vidím právě v syntéze dílčích informací a jejich obsáhlý přehled s důrazem na aplikaci u alternativních zdrojů energie. Neočekával jsem konkrétnější výsledky a považuji práci studenta za naplnění zadání diplomové práce a splnění obecných požadavků na tento typ práce.

Práci doporučuji k obhajobě. Výsledný počet bodů navržený vedoucím: 90

1. Odpovídá diplomová práce uvedenému zadání v plném rozsahu?
Předložená diplomová práce se zabývá tzv. alternativními zdroji energie a jejich integrací do konceptu Smart Grids. Obě zmíněná témata jsou vysoce aktuální, byť se zejména v oblasti Smart Grids zatím jedná o pojem ne zcela ohraničený a tím i o problematiku ne jednoznačně uchopitelnou. Z tohoto hlediska je i obtížnější provést technicky jednoznačné hodnocení.
Autor v práci prokázal schopnost shromáždění a uceleného zpracování velkého množství informací potřebných ke zpracování témat, ať už přímo s popisovanými tématy souvisejících, nebo související pouze okrajově. V tomto smyslu předložená diplomová práce odpovídá uvedenému zadání v plném rozsahu.
V kapitole 2 se autor věnuje alternativním zdrojům energie, vymezuje obsahově tento pojem v kontextu podmínek trhu v ČR, uvádí jejich aktuální stav, predikci a potenciál využití v ČR. Dotýká se také akumulačních technologií a jejich využití v souvislosti s vyrovnáváním zdrojů s proměnlivou dodávkou (FVE a VTE).
Kapitola 3 popisuje vlastní koncept Smart Grids. Kromě základního vymezení pojmu se věnuje jednotlivým součástem Smartg grids: Smart meteringu (systému inteligentního měření, řízení a komunikace), komunikačním technologiím, integrací s různými zdroji a systémy. Poukazuje na výhody využití SG a zabývá se využitím konceptu v ČR (elektromobilismus, smart region Vrchlabí) i ve světě.
Kapitola 4 je věnována distribuovaným řídicím systémům v energetice (DŘS). Obsahuje popis prvků DŘS, jací jsou na trhu dodavatelé těchto technologií, možnosti využití v energetice i mimo ni.
V kapitole 5 se stručně popisuje role alternativních zdrojů a distribuované výroby ve Smart grids.

2. Jak hodnotíte předloženou diplomovou práci z hlediska struktury a návaznosti jednotlivých částí práce, případně jejich úplnosti?
Kapitola 2 a 3, která se nejvíc dotýká vlastního zadání, je napsána v logické struktuře, jednotlivé kapitoly na sebe dobře navazují. V kapitole 4, věnované řídicím systémům v energetice, není zcela jasné, jaký vztah má celá tato kapitola k práci a k jejímu zadání. Kromě samotného výčtů DŘT, co umí a kdo je dodává, by mělo být alespoň stručně okomentováno, že SG jako systém zřejmě bude vznikat postupnou integrací těchto systémů již existujících a nově vznikajících. Kapitola 5, věnovaná roli alternativních zdrojů a distribuované výroby ve Smart grids působí v kontextu s kapitolami 2 (AZE) a 3 (SG) obsahově poněkud nevyváženě (rozsah 1 strana).

3. Jiné poznatky, kritické připomínky.
Zde je uvedeno několik připomínek, či podnětů, postupně dle odkazů na jednotlivé kapitoly:
2.2.2.4 Denní diagram zatížení
Citace: „Relativní riziko velké nadvýroby je v letních dnech však uregulovatelné.“. Toto tvrzení je bez konkrétních vstupů (množství neřiditelných OZE a DDZ) a výpočetního prověření poněkud optimistické. Je pravdou, že jediným prověřením v reálném provozu zatím byl loňský rok, ve kterém se podařilo vše odregulovat, nicméně to nemůže zakládat na absenci obezřetnosti a potřeby dalšího detailního prověřování.
2.3.3 Predikce ceny
Citace: „Dále i samotné zavádění systému SG si vyžádá nemalé investice a to nejen ze strany státu a provozovatelů ES, ale i ze strany konečného spotřebitele energie.“. Veškeré náklady se nakonec stejně promítnou na konečného spotřebitele, ať už v podobě daní, nebo ceny dané komodity.
Citace následující věty: „Na druhou stranu právě SG mohou uživatelům ušetřit roční náklady za energie, díky jejich lepší kontrole a možnosti regulace, kterou by měl systém SG podporovat.“. Tato věta je větou této doby, která ji chce takto slyšet (hrubě řečeno současný politicko-energetický populismus). Pokud bychom chtěli být přesní v kontextu předchozí věty, pak bychom to museli psát asi takto: Na druhou stranu právě SG mohou uživatelům kontrolovat roční náklady za energie, aby jejich rostoucí výše měla na zákazníka co nejmenší dopad. To by mělo být umožněno zejména díky lepší kontrole a možnosti regulace, kterou by měl systém SG podporovat.
3.2 Metering
V druhém odstavci se hovoří o „univerzálním smart metru“. Zde je vhodné zmínit, že pokud se jedná o vlastní měřící část, bude pro každou komoditu zvláštní měřidlo, které však může v komunikační oblasti kooperovat s jedním vybraným měřidlem (např. s nejčastěji uváděným chytrým elektroměrem)
3.2.1.3 AMI (Advanced Metering Infrastructure)
AMI je často zmiňováno v severoamerickém regionu, svým popisem však odpovídá konceptu AMM, tedy jde o totéž, ne o rozšíření, jak se uvádí v kapitole.
3.2.1.4 Smart Metering (SM)
Pojmy AMM, AMI a Smart Metering nestojí v nějaké technologické posloupnosti, jak to naznačují tyto tato a předchozí dvě kapitoly práce, jsou to téměř synonyma. Smart Metering je v tomto smyslu obecnějším pojmem.
3.2.1.5 HDO (Hromadné dálkové ovládání)
Citace z konce kap.: „Přes všechny komplikace se systémem HDO spojenými by tento systém mohl fungovat v koexistenci se systémem SG. Myslím si, že by se měly dále zkoumat možnosti uplatnění tohoto zaběhlého systému řízení spotřeby a jeho možné role v budoucím „chytrém“ systému řízení sítě a to nejen z důvodu především ekonomického, ale i technického.“. Zde je nutné alespoň zmínit potřebu rozboru nákladovosti takové koexistence, neboť samotný provoz HDO s sebou nese také významné náklady, a pokud by koncept SM, popř. SG funkcionality HDO nahradil, bylo by nesmyslné držet tyto dva systémy paralelně.
3.5.2 Uživatelské služby
Možnost řízení vlastní spotřeby bude většina domácností vnímat jako novinku v možnostech udělat něco pro čistější ovzduší a „zdravější“ planetu, ale i zejména jako možnost udělat něco pro vlastní peněženku.
V celé této kapitole se poukazuje na důležitý moment, a to je finanční motivace pro zákazníka. Je nutné také doplnit jeho vnímání celé situace, zvlášť v situaci, kdy implementace SG ponese zvýšené náklady na výslednou cenu elektřiny. Podstatným vlivem zde také je reálný prostor pro nabízení úspor proti reálnému potenciálu, který může zákazník k nějakému řízení/odložení/omezení nabídnout.
5 Role alternativních zdrojů a distribuované výroby ve Smart grids
V 3. odstavci se mluví o roli PS, dle seznamu zkratek se jedná o přenosovou soustavu. Skutečně je tady míněna přenosová soustava? Mělo by to být obecně o síti, konkrétně v ČR a v kontextu OZE (AZE) není přenosová soustava hlavním problémem.

4. Zda, a v kterých částech přináší diplomová práce nové poznatky? + 7. Jaký je způsob využití práce (publikace, praktické využití)?
Práce poměrně uceleně podává základní informace o alternativních zdrojích energie, o konceptu Smart Grids, v tomto smyslu může být používána. Na druhou stranu je to velmi obecná tématika (hlavně co se týká SG), o které se zatím více píše, než skutečně realizuje, množství informačních dokumentů je v tomto smyslu velké.

5. Jaká je charakteristika výběru a využití studijních pramenů?
Autor použil rozsáhlou množinu pramenů, celkem 52, často se jedná o odkazy na webové portály zabývající se problematikou AZE a SG a také odkazy na portály zabývající se politikou státních zásahů.

6. Hodnocení formální stránky (jazyková stránka, formální zpracování).
Práce je po formální i obsahové stránce (až na několik drobných překlepů) v pořádku. Určitým překvapením bylo neskloňování odkazů v textu na tabulky a obrázky, které bylo dáno použitím křížových odkazů v MS Word.

7. Jaký je způsob využití práce (publikace, praktické využití)?
viz. bod. 4.

8. Doporučujete práci k obhajobě či nikoliv?
Diplomovou práci hodnotím kladně, přináší základní shrnující informace o zadaném tématu, v tomto smyslu splnila zadání. Přes výše zmíněné drobné výhrady doporučuji práci k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. 1. Předpokládá autor vznik Smart Grids naráz nějakým přijatým programem, nebo půjde o postupný vývoj dle konkrétních zadání?
2. 2. Co bude hlavním driverem pro zavádění SG? Jaké jsou drivery a které budou těmi hlavními? (Alespoň rozbor, pokus o seznam témat, konkrétních problémů, jejichž konkrétní řešení si vynutí postupné zavádění určitého konceptu SG).
3. 3. Není jedním z driverů např. uplatnění konceptu virtuálních elektráren popisovaných v kap. 3.4.1.?
4. 4. V kap. 3.3.2 (Problémy spojené se sběrem dat) jsou odhady náročnosti datových přenosů pro „lehčí“ variantu SG – odeslání informace o spotřebě jednou měsíčně. Jaký by byl odhad pro variantu s přenosem většího množství informací (např. přenos denně a 24, resp. 96 hodnot o spotřebě – denní diagram po hodinách resp. po čtvrthodinách)?

Výsledný počet bodů navržený oponentem: 85