Diplomovou práci Michala Páleníčka hodnotím známkou výborně. Cíle diplomové práce byly splněny a při jejich plnění student postupoval pilně a samostatně. Navržené a zkonstruované zařízení, které je výsledkem jeho diplomové práce nalezne využití v průmyslové praxi.

Diplomová práce Michala Páleníčka je rozdělena do několika navazujících částí. Úvod shrnuje důvody vývoje zařízení pro kontrolu chyb na povrchu křemenných desek. Kapitoly sledují logický sled výroby křemenných desek od růstu monokrystalu až po analýzu chyb v křemenných deskách.
Práce je zakončena popisem konstrukce stolku k analýze chyb. Tato část je hlavní a tvůrčí částí práce autora. Velmi správně jsou zde stanoveny podmínky, za kterých bude zařízení pracovat a jaké přesnosti pohybu stolečku je nutné dosáhnout. Těchto požadavků je pak využito při výběru nákupních dílů nebo při volbě materiálu, doplněné kontrolním výpočtem k posouzení tuhosti celého systému.
Součástí diplomové práce je výkresová dokumentace vypracovaná jak ve formě 3D modelů tak ve formě 2D výrobních výkresů. Výkresová dokumentace je na vysoké úrovní a nezjistil jsem žádné nedostatky, které by neumožnily výrobu navrženého stolku. Pouze u dílů, kde jsou předepsané toleranční pole menší než 0,01mm, bych doporučil zvětšit šířku tolerančního pole z důvodu náročnosti výroby a požadovanou přesnost sestavení dílů seřídit během montáže. Příkladem je výkres 1009-0P9. Dalším příkladem příliš „těsného“ uložení je toleranční pole přítlačného kroužku (1009-0P11 a 1009-0P14) do konzoly pohonu (1009N-0P7 a 1009-0P12), kde by bylo lépe volit uložení s větší vůlí, aby při montáži nedošlo ke vzpříčení přítlačného kroužku a tím špatnému zajištění matice kuličkového šroubu. Náběžná hrana by měla být opatřena zkosením minimálně 0,5x45°.
Diplomová práce je napsaná srozumitelně a výklad je doplněn vhodnými a přehlednými obrázky. Práce je na dobré stylistické úrovni a neosahuje pravopisné chyby.
Práce splnila zadání diplomové práce ve všech bodech. Velmi oceňuji praktickou realizaci stolku včetně elektrického zapojení a softwarového vyhodnocení chyb. Otázky k obhajobě:

1. 1) Na straně 22 je uvedeno, že průměr krystalu je kontrolován pyrometrem nebo kamerou. Tomu odpovídá pozice 5 v obrázku 2.3. Můžete popsat, jak se pyrometr používá k měření průměru? 2) Na straně 31 v prvním odstavci kapitoly 3.1.4 se odkazujete na obrázek 3.1. Která z vad uvedených na obrázku je excentrického charakteru? 3) Můžete uvést parametry popisující přesnost použitého kuličkového šroubu (přesnost stoupání, způsob vymezení vůle)? 4) Na výkresu sestavy 1009-0 i v 3D modelu je patrná kolize pozic 4 a 6. Byla tato kolize vyřešena? 5) Je při sesazování fotografií bráno v úvahu vzájemné natočení snímků, které je způsobeno pohybem vozíčku po vedení?