Petr Glajc pracoval na zvoleném tématu pečlivě, samostatně  a podařilo se mu splnit navržené cíle práce. Rozpracoval základní elektronově-optický návrh Jakuba Zlámala a na jeho základě provedl konstrukční návrh iontového zdroje. Předložený text bakalářské práce prošel z mé strany minimem korekcí a prokázal, že student je nejen výborným konstruktérem, ale také že výsledky své práce umí odpovídajícím způsobem prezentovat.

Bakalářská práce Petra Glajce je na velmi dobré úrovni. V úvodu se zabývá základními fyzikálními ději v iontových zdrojích. Ačkoliv jedním ze dvou hlavních úkolů práce měla být rešerše problematiky iontových zdrojů, práce však zmiňuje pouze jeden druh, a to elektron-srážkové zdroje a některé jejich varianty, které jsou inspirací pro navrhovaný zdroj. Od počátečních jednoduchých návrhů ionizační komory student dosáhl postupnými úpravami modelu výrazného prodloužení trajektorie elektronů a tím vyšší účinnosti ionizace. Kromě optimalizace tvaru elektrod zdroje se student pokusil odhadnout i některé parametry iontového zdroje, které jsou však díky několika nepřesnostem při výpočtech spíše spekulativní. Např. proudová hustota elektronů z Richardsonovy rovnice (2.11) není totožná s hustotou elektronů v efektivním objemu zdroje nebo elektrický odpor vlákna vypočítaný ze vztahu (3.3) není pro zapojení vlákna podle obr. 4.3 správně. Při aplikaci iontového zdroje pro čištění substrátů není požadavek na co nejmenší energiový rozptyl kritický.
Z konstrukčního hlediska je však návrh iontového zdroje na velmi dobré úrovni. Jedná se však spíše o konstrukční návrh ionizační komory a nosné příruby než o celý iontový zdroj, v práci je pouze zmínka o extrakční optice iontového zdroje. Také zde není řešen problém s pronikáním vysokého potenciálu do vakuové komory. Tyto další nezbytné kroky návrhu iontového zdroje by však již vybočovaly z obvyklého rozsahu kladeného na bakalářské práce. V práci mi chybí úvaha o vlivu vlákna na chování zdroje se sedlovým polem. Ačkoliv je na něm potenciál stejný jako na hlavním tělese zdroje, do ionizační komory vnáší jistou nesymetrii.
Práce je velmi přehledná, s minimem stylistických a pravopisných chyb (jeden špatný odkaz na obr., Wiennův filtr místo Wienův filtr, Jakub Zlámal je v práci na rozdíl od ostatních uveden bez titulu a několik dalších). Obsáhlá příloha zahrnuje výkresovou dokumentaci rovněž na vysoké úrovni. Oponent je velmi zvědav na výsledky testování iontového zdroje. Celkově práci hodnotím jako velmi zdařilou, doporučuji k obhajobě a hodnotím ji stupněm A. Otázky k obhajobě:

1. Jaký je správný tepelný výkon vlákna pro zapojení dle obr. 4.3(a)?
2. Čím je způsobena nesymetrie rozložení míst ionizace atomů v iontovém zdroji? Byl tento výpočet proveden opakovaně?
3. Popište, jak vznikl graf na obr. 3.4. Jakých energií dosahují elektrony uvnitř zdroje? Dochází k vícenásobné ionizaci?