Autor se ve své práci zaměřil na studium vlastností povrchových plazmonových polaritonů, které přitahují pozornost týmů aplikovaného výzkumu zejména pro vývoj senzorů a optoelektroniku. Text je přehledně rozdělen na úvod do problematiky elektromagnetického pole včetně optických vlastností pevných látek, dále vysvětluje podstatu povrchového plazmonového polaritonu a také vliv feromagnetického prostředí na elektromagnetickou vlnu. Následuje experimentální část, v níž se věnuje studiu vlivu magnetizace feromagnetické vrstvy na šíření povrchových plazmonových polaritonů. Je patrné, že autor dokáže systematicky plánovat své experimenty a uvážlivě vyhodnocovat výsledky. Lze konstatovat, že diplomant splnil požadavky a cíle zadání. Z těchto důvodů doporučuji diplomovou práci k obhajobě a hodnotím ji výsledným klasifikačním stupněm výborně/A.

V úvodní teoretické kapitole jsou uvedeny základní fakta z teorie elmag. pole nutná k pochopení dalšího textu v přiměřeném rozsahu. Sympatická je historická část a snaha v celém textu práce citovat původní, i když starší, prameny. Text je přehledný, samozřejmě by mohl být místy přesnější ( např. str. 13 -  klasifikace plasmonů, polariton vs. plazmon, str. 16 – frekvenční závislost dielektrické funkce, str. 19 frekvenční omezení pro μ…..). Totéž platí pro kapitolu o optických vlastnostech pevných látek. Další kapitola se váže přímo k tématu práce. I z tohoto důvodu mohla být diskuze na str. 29 být obecnější (tlumení). Velmi důležitá kapitola je o chování elmag. vlny ve feromagnetickém materiálu. Má však pouze úvodní charakter.  Velmi zajímavý graf 5.1 by si zasloužil podrobnější popis nebo odkaz na literaturu. Drobnosti: Obrázky jsou sice kvalitní, ale značení není běžné, např. obr. 3.1 chybí rozměr ω, na ose ε je zbytečné ε(ω ), obr. 3.2……, str.34. „anizotropní magnetické pole“.
Diplomant měl k dispozici velmi kvalitní exp. zařízení. Není však jasné do jaké míry se podílel na jeho realizaci. Obrázky jsou sice esteticky působivé, ale mohly být jednodušší a názornější. Podrobně je popsána příprava vzorků (amorfní křemenné sklo s index lomu 1.55?) včetně použité technologie.
Poměrně velmi důležitou roli hraje zpracování dat. Postup je poměrně náročný a jeho účinnost mohla být demonstrována na jednodušším případě. Obrázky o vlivu dopadu polarizovaného světla jsou popsány kvalitativně, rozhodně měl být vyloučen vliv částečné polarizace a změny dopadající intenzity světla. Kriticky měla být popsána nesymetrie při 45º. Samy výsledky i když kvalitativní jsou úspěchem. Lépe dopadl pokus o kvantitativní vyhodnocení interferenčního jevu s dobrou shodou experimentálních a teoretických hodnot. Nejdůležitější výsledek diplomové práce je zjištění stáčení interferenčního jevu vlivem vnějšího magnetického pole jako analogie Kerrova jevu v plazmonice. Bohužel obtíže experimentálního charakteru  nedovolily opakování a zpřesnění pokusu. V závěru autor hodnotí experimentální výsledky, ale bez podrobnějšího srovnání se současným stavem.
Diplomant prokázal schopnost samostatné tvůrčí práce, zvládl poměrně obtížnou problematiku po teoretické i experimentální stránce a dosáhl zajímavé původní výsledky. Otázky k obhajobě:

1. Kvantitativní vyhodnocení vlivu polarizace. Srovnání výsledků se současným stavem.