Stanoveným cílem předložené práce bylo nalézt vhodné materiály pro klíčové části nízkoteplotního UHV-STM mikroskopu s ohledem na jejich mechanické a tepelné vlastnosti. Práci student prováděl na Ústavu přístrojové techniky AV ČR v.v.i. v laboratořích Skupiny kryogeniky a supravodivosti. Na uvedeném pracovišti je členem týmu, který pracuje na vývoji heliového průtokového kryostatu pro stávající STM mikroskop Ústavu fyzikálního inženýrství. Výsledky předložené bakalářské práce představují nepostradatelný základ pro úspěšný návrh tohoto zařízení. Jde zejména o změřené závislosti tepelné vodivosti vybraných materiálů za nízkých teplot, které nejsou  dostupné v odborné literatuře a měření tepelných toků konstrukčními prvky mikroskopu. Jakub Voňka při řešení bakalářské práce prokázal schopnost pracovat v kolektivu vědeckého týmu. Přestože  tato práce byla řešena v kolektivu a již ověřenými metodami a postupy, student prokázal také schopnost samostatně pracovat při řešení dílčích úkolů. Proto je také spoluautorem publikace v  časopise Cryogenics, kde byly publikovány výsledky části měření. Některé úkoly, kterými se zabýval, přesahují rámec této práce a mohly by tvořit základ pro případnou navazující diplomovou práci. Bakalářská práce byla napsána v anglickém jazyce, jasně a srozumitelně a doporučuji ji k obhajobě.

Cílem bakalářské práce je posouzení klíčových komponent pro budovaný nízkoteplotní UHV-STM mikroskop na Ústavu fyzikálního inženýrství z kryogenního hlediska. Jedná se o měděné svazky, slitinu CuCrZr a podpěry s vysokým tepelným odporem. Pro určení tepelných toků u posuzovaných komponent byla měřena i počítána jejich tepelná vodivost v rozsahu teplot od 4 K do  300 K.
V souladu s cíli je práce logicky rozdělena do tří kapitol, Kapitola stručně shrnující základní teorii zvyšuje počet kapitol na konečný počeé čtyři.  Práce je napsána anglicky, věcně a výstižně na 27 stranách. Zbytek stránek jsou seznamy, obsah, literatura atd. Tabulky, grafy i obrázky jsou na velmi dobré úrovni. Snad jen u některých obrázků chybí údaj pro získaní rozměrové představy, který se dá ale dohledat v textu. Obrázky 4.4 by možná byly názornější ve formě řezů. K rychlejšímu pochopení textu na straně 39 by možná dopomohl schematický obrázek.
Jak bylo vyjádřeno pomocí tabulkového hodnocení výše, práci lze vytknout jen drobnosti. O kvalitě práce nesporně vypovídá i publikování výsledků třetí kapitoly v zahraničním časopise. Práci hodnotím jako výbornou a doporučuji k obhajobě. Otázky k obhajobě:

1. 1) Prosím stručně popište průběh měření podle kapitoly 2.3.1, jeho časovou náročnost, Vaši úlohu při měření. Jak dlouho trvalo měření závislosti v obr. 2.2? 2) Prosím popište následující kroky a záměry týkající se tématu průtokového kryostatu s kapalným héliem, jak se o nich zmiňujete v závěru.